24 C 33/2024-15 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 13.11.2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky z titulu nesplaceného úvěru z úvěrové smlouvy ze dne 31.1.2023 [číslo]. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o poskytnutí úvěru, na základě které vznikla povinnost právní předchůdkyni žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 16 000 Kč a žalované vznikla povinnost tuto částku vrátit, a to do 2.3.2023. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2.1.2023 pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla takto vzniklou pohledávku na žalobkyni, žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 17.8.2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 31.1.2023 smlouvu, na jejímž základě vznikla právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout žalované úvěr ve výši 16 000 Kč a žalované vznikla povinnost tuto částku vrátit, a to do 2.3.2023 Částku 16 000 Kč převedla právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované [anonymizováno] [bankovní účet], který byl uveden ve smlouvě, téhož dne (viz výpis z účtu vedeného u [právnická osoba] na jméno právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaná však právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradila, dne 2.1.2023 pak právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřela smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku za žalovanou vzniklou z uvedené smlouvy na žalobkyni (viz Dohoda o postoupení pohledávek [anonymizována dvě slova] [datum]) a žalobkyně následně oznámila postoupení pohledávky žalované přípisem ze dne 17.8.2023.5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Podle ustan. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.10. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas, dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, v důsledku čehož je ode dne následujícího po splatnosti celkové dlužné částky v prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením [číslo] Sb.11. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanoui, která je předmětem tohoto řízení, převedla dle § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni, a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem pohledávky. Soud proto žalobě zcela vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).