24 C 338/2023-50 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, , Anonymizováno, , a.s., , Anonymizováno, , IČO, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , první splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná úvěr čerpala, avšak splátky úvěru nehradila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise4. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčním splátkami ve výši , částka, /měsíčně, a to včetně smluvního úroku ve výši 11,90 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří Všeobecné obchodní podmínky a Produktové podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Produktových podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovanou (čl. 7.1 a 7.2.).5. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne , datum, soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši , částka, .6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dříve , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČO , IČO, ), svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, .7. K úhradě dluhu vyzvala žalobkyně žalovanou ještě předžalobní upomínkou ze dne , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399, odst. 1, občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.8. Dle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku).9. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. z. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami ve výši , částka, , a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru ve výši 11,9% ročně. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a od úvěrové smlouvy odstoupila ke dni , datum, a vyzvala žalovanou l úhradě dluhu. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši , částka, , dlužné poplatky ve výši , částka, spolu s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaným ke dni , datum, ve výši , částka, (smluvní úrok) a ve výši 1 003,04 (zákonný úrok z prodlení) a dále pak smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 11,90% ročně od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od , datum, do zaplacení ve smyslu usatn. § 1970 občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s placením dluhu.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .