35 C 151/2024 — Okresní soud Praha-východ

Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že žalovaný s žalobcovým předchůdcem společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . uzavřel smlouvu o úvěru ze dne , datum, , na jejímž základě žalovaný čerpal částku 60 664,01 Kč, kterou měl vrátit nejpozději do , datum, . Žalobce jako právní nástupce původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, požadoval vrácení dlužné jistiny.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předchůdce žalobce na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupil předmětnou pohledávku, což bylo žalovanému oznámeno a následně byl vyzván žalobcem k uhrazení pohledávky (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně dodatku, oznámením o postoupení pohledávek a předžalobní výzvou včetně potvrzení o odeslání). Předchůdce žalobce pak s žalovaným uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázal žalovanému poskytnout prostředky až do výše 40 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úroky (prokázáno smlouvou o úvěru včetně úvěrových podmínek). Číslo účtu , č. účtu, uvedené ve smlouvě patří žalovanému (prokázáno sdělením banky). Žalobce tvrdil, avšak neprokázal, že jeho předchůdcem byla zkoumána schopnost žalovaného dluh splnit. Žalobce nepředložil k tomuto tvrzení jediný důkaz a ani se k jednání nedostavil, takže v tomto směru nemohl být poučen. Žalobce dále tvrdil, že na účet žalovaného byly odeslány platby v celkové hodnotě 60 664,01 Kč. K tomu navrhl toliko bilanci, ze které však nevyplývá, že by jakékoliv platby byly zasílány kamkoliv bezhotovostním převodem. Naopak zde byly uvedeny výběry bez jakékoliv specifikace. Soud konstatuje, že není z provedeného dokazování zřejmé, zda tyto výběry činil žalovaný, kde a jakým způsobem, či zda se tyto prostředky k žalovanému jakkoliv dostaly. Za této situace žalobce neunesl břemeno důkazní k prokázání svého tvrzení, že prostředky byly žalovanému poskytnuty. S ohledem na takto zjištěný skutkový stav neučinil soud z dalších důkazů žádná relevantní skutková zjištění.Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).Žalobce (jeho předchůdce) však nezkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, takže předmětná smlouva je v intencích shora uvedeného právního názoru absolutně neplatná a žalobce nemá právo na žádné nároky z této smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobce ani jeho předchůdce žalovanému žádné prostředky dle této smlouvy neposkytli, uzavřel soud, že žalobce nemá ani nároky z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Soud za této situace žalobu zcela zamítl.O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.