35 C 176/2024 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností , právnická osoba, (dále jen „věřitel“), nabyl dvě pohledávky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, a , tel. číslo, Věřitel uzavřel obě předmětné smlouvy poté, co zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, což provedl dotazem na rodinné, majetkové a pracovní poměry, tyto skutečnosti ověřil na základě předložených dokladů a veškerý způsob ověření zapsal do zákaznické karty. Nejprve věřitel dne 2. 11. 2020 uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě žalovanému byla poskytnuta částka 80 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s úrokem 23,28 % ročně kapitalizovaným částkou 69 468 Kč, částkou za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení 17 368 Kč v 24 měsíčních splátkách po 7 014 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 2. 11. 2022. Následně věřitel dne , právnická osoba, . 2021 uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě žalovanému byla poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s úrokem 28,02 % ročně kapitalizovaným částkou 4 081 Kč, částkou za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení 1 853 Kč v 52 týdenních splátkách po 297 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 11. 2. 2022. Svou aktivní legitimaci dovozoval žalobce ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Svou mezinárodní příslušnost stanovil soud dle čl. 4 nařízení Brusel I bis.4. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že věřitel dne 2. 11. 2020 uzavřel s žalovaným smlouvu č. , tel. číslo, , na jejímž základě žalovanému byla poskytnuta částka 80 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s úrokem 69 468 Kč, částkou za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení 17 368 Kč v 24 měsíčních splátkách po 7 014 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 2. 11. 2022 (prokázáno citovanou smlouvou). Žalovaný na tuto smlouvu uhradil částku 21 056 Kč (prokázáno přehledem plateb). Následně věřitel dne , právnická osoba, . 2021 uzavřel s žalovaným smlouvu č. , tel. číslo, , na jejímž základě žalovanému byla poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s úrokem 4 081 Kč, částkou za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení 1 853 Kč v 52 týdenních splátkách po 297 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 11. 2. 2022 (prokázáno předmětnou smlouvou). Svou aktivní legitimaci dovozoval žalobce ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně oznámení o postoupení pohledávky).6. Věřitel vycházel při zkoumání schopnosti žalovaného dluh splnit z údajů, které mu žalovaný sdělil, tedy, že je osobou samostatně výdělečně činnou, má měsíční příjem 85 987 Kč, výdaje má 20 000 Kč. Tyto údaje si nechal ověřit fakturami a výpisy z účtů. Věřitel se nijak nezajímal o to, jak má žalovaný zajištěné bydlení, neboť ten uvedl, že má zajištěnou jinou formu bydlení (prokázáno zákaznickou kartou). Soud vycházel z žalobcových tvrzení o tom, jak byla zkoumána schopnost žalovaného dluh splnit, takže uzavřel, že věřitel nijak nezkoumal přítomnost žalovaného v registrech. V případě druhé smlouvy pak věřitel vycházel při zkoumání schopnosti žalovaného dluh splnit z údajů, které mu žalovaný sdělil, tedy, že je osobou samostatně výdělečně činnou, má měsíční příjem 39 418 Kč, výdaje má 20 000 Kč a splátky 7 014 Kč. Tyto údaje si nechal ověřit fakturami a výpisy z účtů (prokázáno zákaznickou kartou). Jiné zkoumání věřitel neprovedl.7. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti.8. Po právní stránce soud posoudil věc podle práva České republiky (vizte čl. 3 nařízení Řím I) a uzavřel, že strany uzavřely 2 smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).9. Soud uzavřel, že v případě obou smluv věřitel své povinnosti nedostál. V případě smlouvy č. , tel. číslo, poskytl žalovanému částku 80 000 Kč za situace, kdy žalovaný podnikal toliko 2 měsíce a jeho příjmy byly z podstaty věci nejisté. Žalobce při tom nezkoumal jeho skutečnou výdajovou stránku, nezajímal se o jeho bydlení a náklady s tím spojené, nenahlédl do žádných registrů. Jeho zkoumání schopnosti žalovaného dluh splnit bylo ryze formálním. V případě smlouvy č. , tel. číslo, jej pak nikterak nezarazilo to, že žalovanému klesl příjem o více než 50 %, přičemž si musel půjčovat prostředky v hodnotě 8 000 Kč za situace, kdy jeho údajné příjmy měly stále podstatně převyšovat výdaje. Ani v tento okamžik se věřitel nezajímal o žalovaného majetkové poměry nijak výrazněji a činil tak zcela formálně. Soud uzavřel, že za této situace věřitel nesplnil svoji povinnost zkoumat schopnost žalovaného dluh splnit, čímž zatížil proces uzavírání smlouvy vadou, která způsobila absolutní neplatnost smlouvy.10. Soud za této situace žalobci přiznal z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. toliko prostředky, které žalovanému jeho předchůdce poskytl ponížené o již vrácené prostředky, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 o. s. ř.11. Soud následně zamítl nesjednané poplatky, úroky a dále již splněnou jistinu, a to včetně úroků z prodlení z těchto částek, když žalovaný s jejich placením nebyl v prodlení.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.