35 C 353/2024-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 24. 6. 2022 s žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobce žalovanému poskytl částku 20 000 Kč a ten se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem 5 394 Kč dne 22. 7. 2022. Žalovaný svoji povinnost nesplnil, takže se dostal do prodlení. Žalobce požadoval po žalovaném uhrazení této částky spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou za nedodržení termínu splnění kapitalizovanou ke dni 23. 10. 2022 částkou 1 800 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Po provedeném dokazování je nepochybné, že žalobce dne 24. 6. 2022 s žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému poskytl částku 20 000 Kč (prokázáno přehledem platby) a ten se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem 5 394 Kč dne 22. 7. 2022 (prokázáno smlouvou včetně dokladu o podpisu bankovní identitou). Žalovaný svoji povinnost nesplnil, takže se dostal do prodlení. Žalobce předžalobní výzvou vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do 27. 3. 2024 (prokázáno touto výzvou včetně podacího archu).5. Žalobce zkoumal schopnost žalovaného splnit dluh tak, že nahlédl do jeho výpisů z účtů a zjistil, že žalovaný má měsíční příjem 25 991 Kč (přesto, že mu tvrdil částku 35 000 Kč), pravidelné výdaje na půjčky 15 000 Kč a výdaje na bydlení 4 000 Kč (prokázáno potvrzení o prověření příjmu a potvrzením o zkoumání úvěruschopnosti). Soud již z těchto údajů uzavřel, že žalovaný nebyl ani teoreticky schopen ze 1 měsíc uhradit částku 25 394 Kč na úvěru, když jen spolu s výdaji na bydlení tato splátka dalece převyšovala jeho doložený příjem.6. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).7. Soud konstatuje, že žalobce zcela ignoroval svoji povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného dluh splnit, když již z prostého výpočtu rozdílu příjmů a výdajů je nepochybné, že splátka převyšuje měsíční příjem žalovaného. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná a přiznal žalobci toliko nároky z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Splatnost pohledávky pak ve smyslu § 87 zákona stanovil tak, aby žalovaný byl bezpečně schopen jistinu vrátit, přičemž ji odvodil od doručení předžalobní výzvy.8. Soud tak přiznal žalobci poskytnutou jistinu spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s počátkem prodlení od 28. 3. 2024.9. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.10. Soud následně zamítl nárok na uhrazení všech poplatků, smluvní pokuty, neboť byly sjednány neplatně, jakož i úroků z prodlení převyšující úrok z prodlení stanovený dle bodu 7 odůvodnění tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 196,34 Kč, přičemž tato částka představuje 47,1 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 088 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 194 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.