35 C 75/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že žalovaný uzavřel se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (dále jen „věřitel“), dne 22. 6. 2015 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 2 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 8 000 Kč do 1. 8. 2016. Žalovaný dluh neuhradil, takže žalobce požadoval uhradit dlužnou jistinu 9 664,90 Kč a poplatky 2 885,10 Kč.2. Dále věřitel a žalovaný dne 10. 4. 2015 uzavřeli smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 2 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 8 000 Kč do 20. 5. 2016. Žalovaný dluh neuhradil, takže žalobce požadoval uhradit dlužnou jistinu 5 036,50 Kč a poplatky 1 503,50 Kč.3. Žalobce jako právní nástupce věřitele na základě fúze sloučením ze dne 30. 9. 2016 a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 požadoval uhrazení dlužných prostředků spolu se zákonnými úroky z prodlení a smluvními úroky.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že proti žalovanému bylo dne 27. 1. 2021 zahájeno insolvenční řízení, přičemž dne 15. 5. 2024 bylo usnesením č. j. KSPH , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, vzato na vědomí splnění jeho oddlužení (prokázáno výpisem z insolvenčního rejstříku a citovaným usnesením). S ohledem na tato skutková zjištění soud další důkazy neprováděl pro nadbytečnost.7. Podle § 414 odst. 1 iz, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.8. Podle odst. 2, osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.9. Podle odst. 3, osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.10. Podle odst. 4, při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.11. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdí, že žalovanému vznikl dluh na základě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., který se stal splatným již před zjištěním úpadku žalovaného a žalovaný byla od všech těchto dluhů osvobozen dle § 414 zákona č. 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), nezabýval se soud vznikem a existencí tvrzené pohledávky, neboť ke dni jeho rozhodnutí by se jednalo toliko o pohledávku naturální, kterou není možné přiznat v soudním řízení.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy zcela úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.