35 C 94/2024 — Okresní soud Praha-východ

Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 65 000 Kč, kterou se ten zavázal vrátit žalobci v rámci pravidelných měsíčních splátek po 2 812 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel řádně, dostal se do prodlení, zesplatnil žalobce celý dluh. Žalobce tak požaduje uhrazení dlužné jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že poté, co žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, a to na základě zkoumání jeho poměrů včetně příjmů a nahlédnutí do registrů (prokázáno výplatními páskami a sjetinami registrů), uzavřeli účastníci (prokázáno verifikační platbou včetně dokladů totožnosti) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout celkově částku 65 000 Kč, a to tak, že částka 21 453 Kč měla být uhrazena ne předchozí závazek žalovaného, částka 31 297 Kč měla být vyplacena žalovanému a zbývající částka měla být započtena na náklady úvěru. Žalovaný zavázal vrátit žalobci poskytnutou jistinu v rámci pravidelných měsíčních splátek po 2 812 Kč (prokázáno předmětnou smlouvou). Žalobce své povinnosti splnil (prokázáno potvrzeními o platbách), avšak žalovaný nikoliv, čímž se dostal do prodlení. Žalobce tak dluh zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho uhrazení (prokázáno upomínkami včetně předžalobní výzvy). Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.Soud posoudil nárok dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákona č. 217/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru tak, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr a ten se jej zavázal splácet. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost nesplnil, jej žalobce zesplatnil. Žalovaný se následně dostal do prodlení s hrazením dlužné jistiny.Soud proto žalobci přiznal dlužnou jistinu spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a uložil žalovanému tuto povinnost splnit ve lhůtě dle § 160 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 102 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 462 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 523,28 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.