46 C 75/2024-15 — Okresní soud Praha-východ

Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství, které bylo uzavřené dne , datum, , bylo zpočátku spokojené, avšak postupem času se mezi manželi objevily neshody a neporozumění, které manželé nedokázali překonat. Postupně tak došlo ke vzájemnému citovému odcizení a ode dne , datum, již manželé nevedou společnou domácnost, přičemž obnovení manželského soužití nepředpokládají. K návrhu na rozvod manželství byla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů a bydlení manželů pro dobu po rozvodu manželství.Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, (zjištěno z oddacího listu vydaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, dne , datum, ). Ze vztahu manželů se nenarodily žádné děti. Příčinu rozvratu manželé spatřují ve vzájemných neshodách, které následně vedly k citovému odcizení (zjištěno z účastnického výslechu manželů). Dne , datum, manželé uzavřeli dohodu ohledně vypořádání o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě společného bydlení pro dobu po rozvodu (zjištěno z dohody o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě společného bydlení po rozvodu ze dne , datum, ).Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.”), soud však na věc neaplikoval ustanovení § 757 o.z., podle kterého je možné manželství rozvést bez zjišťování příčin rozvratu manželství, neboť v účastníky předložené dohodě ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o.z. manželé deklarovali, že předmětem jejich společného jmění manželů nejsou žádné movité ani nemovité věci, stejně tak žádné závazky, přičemž s ohledem na délku manželství, které trvalo více než 20 let, není pravděpodobné (nezdá se být uvěřitelným), že by manželé za tuto dobu nenabyli žádný majetek. Dohoda tak neobsahovala konkrétní označení žádné z položek, kterou by manželé nabyli do společného jmění manželů v průběhu trvání manželství a soudem byla proto shledána jako neurčitá.Podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Podle § 757 odst. 1 o.z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení účastníků, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle odst. 2 o.z. vyžadují dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí, problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod.Z vyjádření obou účastníků vyplynulo, že své manželství považují za trvale rozvrácené. Oba deklarovali, že možnost obnovy manželského soužití je vyloučena. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, vycházel soud ze shodných tvrzení účastníků, kteří jako příčinu rozvratu manželství označili vzájemné neshody, které následně vedly k citovému odcizení.Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť soudem nebyly shledány podmínky pro jejich přiznání některému z manželů.