48 C 122/2024-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky specifikované ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazeného příspěvku podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen „Zákon“). Uvedla, že žalovaná jako vlastník a provozovatel vozidla reg. značky , SPZ, neměla ode dne 7. 4. 2023 do dne 5. 6. 2023, dále ode dne 6. 6. 2023 do 29. 10. 2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti dle Zákona. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy k úhradě příspěvku, byla jí zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná však na příspěvek doposud ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z listinných důkazů dále uvedených vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:5. Žalovaná jako vlastník vozidla reg. značky , SPZ, , VIN , VIN kód, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen „vozidlo“), neměla v období od 7. 4. 2023 do dne 5. 6. 2023 (tj. 60 dní), dále v období od 6. 6. 2023 do 29. 10. 2023 (tj. 146 dní) sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla dle Zákona (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 7. 2023 a 23. 11. 2023, Zjištěné údaje o vozidle). Žalobkyně tak požadovala podle Zákona úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 3 900 Kč za prvé období a částku 9 490 Kč za druhé období. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku za vozidlo ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy, přičemž tato jí byla odeslána dne 31. 7. 2023 a 23. 11. 2023 (viz Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 7. 2023 a ze dne 23. 11.2023). Splatnost příspěvku za prvé období nastala dne 14. 10. 2023 a splatnost příspěvku za druhé období nastala dne 6. 2. 2024. Jelikož žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, byla před podáním žaloby opětovně vyzvána k úhradě dluhu dopisy ze dne 23. 4. 2024 a 28. 5. 2024 (viz Předžalobní upomínky ze dne 23. 4. 2024 a 28. 5. 2024 včetně podacího archu a výpisu ze sledování zásilky) Žalovaná částka ve výši 4 200 Kč za prvé období je tvořena příspěvkem ve výši 3 900 Kč a poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná částka ve výši 9 790 Kč za druhé období je tvořena příspěvkem ve výši 9 490 Kč a poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná s ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, porušila povinnost, která jí vyplývá z § 1 odst. 2 Zákona, a to uzavřít pro vozidlo pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla v období od 7. 4. 2023 do dne 5. 6. 2023 a dále v období od 6. 6. 2023 do 29. 10. 2023. Z tohoto důvodů vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 1, odst. 4 Zákona). Výše poplatku je dána počtem dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 Zákona). Za každý den je vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 povinen žalobkyni zaplatit částku 65 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Pro vozidlo žalované nebylo sjednáno pojištění po dobu 60 dní za prvé období a 146 dní za druhé období, celková výše poplatku tak činí 3 900 Kč za prvé období a 9 490 Kč za druhé období. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí částku 300 Kč (§ 2a Vyhlášky č. 205/1999 Sb.) za každé období. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku ve výši 4 200 Kč a 9 790 Kč dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z částky 3 900 Kč od 15. 10. 2023 a z částky 9 490 Kč od 7. 2. 2024 (tj. ode dne následujícího po splatnosti každého příspěvku) až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 585 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.