48 C 39/2024-33 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 113 652,16 Kč s 15 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 81 543,66 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení a s 21,39 % úrokem ročně z částky 74 746,7 Kč od 29. 8. 2022 do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po 4 278 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, za něž se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně měsíční poplatek ve výši 138 Kč. Pro případ neuhrazení jedné dlužné splátky byla v článku 6. části B) sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, s niž se ocitne v prodlení v délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dnů, a proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s článkem 6. části B) úvěr zesplatnila a vyzvala dopisem ze dne 28. 2. 2022 žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných smluvních pokut, a to v celkové výši 83 828,66 Kč. Ode dne následujícího dále žalobkyně nárokuje úrok ve výši 21,39 % ročně, který byl stanoven na základě uvážení žalobkyně. V souladu se smluvním ujednáním po zesplatnění úvěru k jistině (ve výši 74 757,70 Kč) přirostly i dlužné úroky ve výši 6 796,96 Kč. V souladu s článkem 6 části B) vznikla žalované povinnost po zesplatnění úvěru zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 81 554,66 Kč za každý den prodlení. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku 38 491 Kč. Poslední platbu provedla dne 14.7.2022. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovanou z titulu shora uzavřené smlouvy postoupeny na žalobkyni. Celková výše uplatněné pohledávky představuje dlužnou novou jistinu ve výši 74 746,70 Kč, dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 6 796,96 Kč, dlužného poplatku za pojištění 287 Kč, smluvní pokuty ve výši 31 821,50 Kč (vyčíslené ke dni 10. 9. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně).2. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 22. 9. 2021 smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách (celkem , hodnota, ) ve výši 4 278 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 54,82% ročně, avšak žalobkyně požaduje žalobou smluvní úrok pouze ve výši 21,39% ročně. Při uzavření smlouvy si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, za něž se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně měsíční poplatek ve výši 138 Kč. Pro případ prodlení s plněním jednotlivé splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž by se žalovaná ocitla v prodlení delším jak 30 dnů [část B) článek 6.1 smlouvy)]. V případě, že by se žalovaná ocitla v prodlení delším jak 65 dnů, byla v článku 6.3 sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnit celý úvěr. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky (jistina a přirostlý úrok) za každý den prodlení (článek 6.5 smlouvy). Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované k zaplacení poskytnutého úvěru ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnutého úvěru, resp. splátek (ve výši 4 278 Kč) odpovídala reálným možnostem žalované, tj. jejího příjmu cca 21 000 Kč a výdajům ve výši cca 6 463 Kč měsíčně (prokázáno hodnocením klienta, výpisem z účtu žalované ohledně jejího příjmu za měsíce 06/2021 až 08/2021, výpisem záznamů z SOLUS, výpisem z NRKI). Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná předmětný úvěr čerpala dne 22. 9. 2021. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaná sjednané splátky neplnila řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně celou nesplacenou část úvěru zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě (prokázáno oznámením ze dne 28. 8. 2022). Pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 11. 8. 2023 (prokázáno Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 spolu s poštovním podacím lístkem). Žalovaná na dlužných částkách nezaplatila ničeho. Zaslání předžalobní upomínky ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. má soud za prokázané z předžalobní výzvy k plnění ze dne 3. 11. 2023 včetně kopie podacího lístku.4. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).5. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.11. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou p