48 C 43/2024-28 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 30. 1. 2024 domáhala zaplacení celkové částky 113 424,98 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2018. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr až do výše 120 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky splácet. Žalovaná celkem načerpala částku 228 443,59 Kč, nehradila sjednané splátky řádně a včas, a tak žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 23. 10. 2023. Žalovaná na poskytnutý úvěr plnila jen částečně, a to částku ve výši 207 223 Kč, přičemž po zesplatnění uhradila ničeho a zůstala žalobkyni dlužna částku 113 424,98 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 111 324,98 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč včetně úroku ve výši 26,28 % ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za období od zesplatnění (pokud jde o smluvní úrok) a od marného uplynutí výzvy k plnění (pokud jde o zákonný úrok z prodlení) do zaplacení, přičemž do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tyto úroky kapitalizovala částkou 18 400,09 Kč (úrok ve výši 26,28 %) a částkou 3 911,43 Kč (zákonný úrok z prodlení). Žalovaná do podání návrhu na dlužných částkách neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2018, jejíž součástí jsou úvěrové podmínky, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které žalobkyně umožnila žalované čerpat úvěr s úvěrovým rámcem 120 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem s roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 % v pravidelných měsíčních splátkách. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo soudem zjištěno, že žalovaná čerpala celkem částku 228 443,59 Kč a v průběhu splácení se dostala do prodlení, když řádně a včas nezaplatila splátky. Dle bodu 7.1. úvěrových podmínek byla žalobkyně v případě nezaplacení dvou a více splátek oprávněna úvěr zesplatnit (viz úvěrové podmínky). Žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a žalovanou dne 23. 10. 2023 vyzvala ke splacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy (viz Výzva ke splacení celého úvěru ze dne 23. 10. 2023 včetně podacího archu). Z bodu 9.1. úvěrových podmínek soud dále zjistil, že v případě prodlení žalované s úhradou splátek, je žalobkyně oprávněna účtovat žalované účelně vynaložené náklady na vymáhání a dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou takovou pozdní úhradu. Žalovaná na dlužných částkách nezaplatila ničeho. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že příjem žalované činil 16 000 Kč s tím, že příjem ostatních členů domácnosti činil 15 000 Kč, měsíční výdaje činily 10 000 Kč. Zaslání předžalobní upomínky ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu má soud za prokázané z předžalobní výzvy k plnění ze dne 9. 11. 2023 včetně podacího archu.5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.9. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s dohodnutým úrokem, jakož i platit sjednané poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila řádně a včas, žalobkyně proto úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila. Bylo prokázáno, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované k zaplacení poskytnutého úvěru ve smyslu ustanovení zákon § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnutého úvěru, resp. splátek pro jeho vrácení ve výši 4 % aktuální dlužné částky odpovídala reálným možnostem žalované. Protože žalovaná dluh doposud neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Protože je žalovaná v prodlení s placením jednotlivých splátek je povinna platit i dohodnutou smluvní pokutu (§ 2048 a násl. o. z.). Soud proto žalobě vyhověl.14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 172,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 538 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 424,98 Kč sestávající z částky 5 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve v