48 C 76/2024-20 — Okresní soud Praha-východ

Žalobce se domáhal ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s tím, že uzavřel dne 29. 6. 2020 s žalovaným smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit nejpozději dne 14. 8. 2020, přičemž vrátil zápůjčku pouze částečně, a to třemi částečnými platbami po 10 000 Kč, tj. celkem 30 000 Kč. První platbu žalovaný žalobci uhradil 15. 3. 2022, druhou platbu 19. 5. 2022 a třetí platbu 29. 6. 2022. Dlužná částka je tvořena nezaplacenou jistinou ve výši 70 000 Kč a příslušenstvím.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel dne 29. 6. 2020 s žalobcem smlouvu o zápůjčce, na základě které přenechal žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do 14. 8. 2020 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 29. 6. 2020 včetně prohlášení o převzetí finančních prostředků ze dne 29. 6. 2020). Žalovaný žalobci částečně plnil, a to platbou ze dne 15. 3. 2022 ve výši 10 000 Kč, platbou ze dne 19. 5. 2022 ve výši 10 000 Kč a platbou ze dne 29. 6. 2022 ve výši 10 000 Kč, celkem žalobci uhradil 30 000 Kč (prokázáno detailem obratu na účtu ze dne 15. 3. 2022, 19. 5. 2022, 29. 6. 2022). Současně byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (čl. 3 bod 3.1 smlouvy o zápůjčce). Žalovaný na dlužné částce nadále neuhradil ničeho, a proto mu byla na adresu jeho trvalého pobytu zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2022 včetně dodejky).Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., podle nějž přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na základě smlouvy tak žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky, jakož i platit sjednané úroky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, dluh do sjednané splatnosti neuhradil a dostal se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši žalobcem požadované jakož i nárok na smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1% denně z aktuálně dlužných částek. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 046 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 000 Kč sestávající z částky 3 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 600 Kč ve výši 2 646 Kč.Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.