7 C 303/2022-150 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se v tomto řízení po žalované domáhal bezplatného odstranění vad díla: Atletického stadionu , adresa, , realizovaného na pozemku parc.č. , hodnota, , ostatní plocha, nacházejícím se v obci a kat.úz. , adresa, , a to konkrétně fotbalového hřiště na tomto pozemku. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne 19.3.2018 smlouvu o dílo, kterou se žalovaná zavázala provést pro něj dílo, a to stavební práce a dodávky na akci s názvem Atletický stadion v , adresa, ( dále jen smlouva o dílo ). Pod označením , Anonymizováno, byl uvnitř toho atletického stadionu objekt - fotbalové hřiště pokryté travním porostem. Dílo bylo protokolárně převzato dne 30.9.2018, smluvně byla sjednán záruční doba za jakost díla v trvání 60 měsíců. V průběhu záruční doby shledal žalobce na díle vady vztahující se k vegetační vrstvě fotbalového hřiště. Mezi účastníky probíhala různá jednání, jakým způsobem problémy, které se objevovaly, odstranit, tyto problémy však odstraněny nebyly. Vady žalobce podrobně specifikoval po vyhotovení expertizního nálezu č. , hodnota, , Anonymizováno, , právnická osoba, a znaleckého posudku, a to v rámci reklamace vad díla ze dne 9.3.2022. Jednalo se o následující vady:1) zrnitostní složení vegetační vrstvy nesplňuje požadavky norem ČSN 73 5910 a ČSN DIN 18 035-4,2) vegetační vrstva je nedostatečně propustná a neumožňuje vsakování povrchových vod,3) vegetační vrstva má nevhodný poměr písku ornice a rašeliny,4) ve vegetační vrstvě je použita nevhodná frakce písku,5) vegetační vrstva neobsahuje dostatečné množství písku,6) vegetační vrstva není homogenní. Jednotlivé složky vegetační vrstvy nejsou dostatečně promíchány,7) vegetační vrstva nemá požadované spádování povrchu a8) povrch fotbalového hřiště je nerovný.2. Z žalobcem zajištěných listin podle něho vyplývá, že v podloží ve vegetační vrstvě do 20 cm pod povrchem tato vrstva obsahuje materiál, který v ní buďto být vůbec nesmí, a to jíl, anebo tam obsahuje materiál, který tam být může, ale obsahuje ho v množství, které tam být již nesmí. Jedná se o prachové a jílové částice. Laicky se to chová tak, že hřiště má nevhodné vlastnosti z hlediska propustnosti vody, není schopno řádně odvádět vodu, jak by mělo. Ty vrstvy jsou nerovnoměrně a nedostatečně promíchány a někde tak to hřiště odvádí vodu rychle, někde pomalu a voda na něm stojí a nemůže být používáno. Z dostupných informací vyplývá, že žalovaný nedodržel postup předepsaný projektovou dokumentací, podle něhož měla být „ část povrchu hřiště odtěžena, deponována, přetříděna a použita zpět do substrátu. Na urovnanou pláň měl být navezen písek smíchaný s ornicí ( v míchacím zařízení, aby byla zajištěna homogennost ).“ Podle žalobce také hřiště neodpovídá projektové dokumentaci, co se týče jeho spádování od středového kruhu směrem do stran, neboť na některých místech se vytvářejí kaluže, přičemž pokud by mělo hřiště určitý spád, tak by k takovému jevu nedocházelo. Pokud bylo namítáno, že povrch hřiště je nerovný, měl tím na mysli žalobce, jak to, že by tam mohly být nějaké prohlubně, když na hřišti se drží voda v kalužích, tak i to, že hřiště nemá správné spádování, správný sklon, tak jak byl dán projektovou dokumentací. Vzhledem k uvedeným skutečnostem žádal žalobce, aby bylo žalované uloženo odstranění uvedených vad s tím, že není jeho povinností a není ani v jeho schopnostech stanovit konkrétní způsob odstranění vad díla. Je na zhotoviteli, tedy žalované, jaký způsob opravy vady díla zvolí, musí však postupovat tak, aby se vada již neopakovala.3. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Tvrdila především, že reklamace je prekludována. Dílo bylo předáno dne 30.9.2018, vady, které žalobce namítá ( a žalovaná je neuznávala a hypotézu správnosti tvrzení žalobce činila jen pro účely této námitky ), musely být žalobci seznatelné již při předání díla, nejpozději v následujících dnech. Přitom výčet vad, o nějž se žalobce opírá, je ze dne 9.3.2022. Povinnost vytknout vady bezodkladně je dána ze zákona i ze smlouvy. Žalobce již v roce 2019 měl mít vědomost, že dílo vykazuje vady, přesto k vytčení vad přistoupil až o další tři roky později. U vady nerovnosti hřiště sám žalobce uvádí, že je zjevná pouhým okem. Podle § 2 112 odst. 1 o.z. by soud neměl práv z vadného plnění přiznat. Navíc při denním užívání rovnost fotbalového hřiště ani zachovat nelze, hřiště vždy bude podléhat námaze, která se projeví nejvíce ve změnách povrchu. Žalobce dílo pět let užívá, zátěž hřiště je trvalá, je nepravděpodobné, že by takový provoz bylo možné zajišťovat na vadném hřišti. Naopak bylo dle žalované pravděpodobné, že opotřebení hřiště nebo jeho změny mohlo vyvolat jeho užívání. Žalovaná dále namítala, že z jejích informací se podává, že žalobce nevykazoval dostatečnou péči o hřiště, což mohlo mít za následek situaci, kterou nyní žalobce tvrdí a označuje ji za vadu díla. Namítala také, že opírá-li u jedné z vad žalobce nenaplnění norem, neuvádí blíže, v čem nebyly dodrženy, především však se jedná o normy nezávazné. Jako další námitku uváděla žalovaná skutečnost, že žalobce do díla zasáhl prostřednictvím třetího subjektu, společnosti , právnická osoba, ., čímž postupoval v rozporu se smlouvou o dílo ( čl. 8.11 ), zejména tím však založil pochybnost o stavu díla po tomto zásahu, resp. vlivu zásahu na stav díla. Konkrétně se jednalo o to, že tato společnost provedla hloubkové provzdušnění strojem , právnická osoba, a instalaci křemičitého písku. Na svoji obranu dále namítala, že žalobce na sebe vzal odpovědnost za kontrolu díla ( čl. 13.2 smlouvy). Pokud dílo trpí vadami, je žalobce za ně nejméně spoluodpovědný, neboť, i přes početný a odborně kvalifikovaný aparát, kterým disponuje, nezajistil kontrolu provádění díla. Žalobce, jako obec, má dle zákona o obcích výjimečný režim odpovědnostního vztahu, je nadán vyšší mírou dohledu nad plněním smluvních závazků dodavateli, na kontrolu díla však rezignoval. Žalovaná poukazovala dále na zápis ze dne 31.8.2020, ve kterém podle ní účastníci ( s ohledem na vliv úprav, které provedl žalobce ) projevili vůli, kde se žalobce vzdává záruky za vady díla.4. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 27.3.2024 ( č.l. 60 ) reagoval na námitky žalované. Uvedl, že vady díla nereklamoval poprvé až reklamačním dopisem ze dne 9.3.2022. Popsal, že po předání díla dne 30.9.2018 bylo jeho používání přerušeno podzimním a zimním obdobím, hřiště počalo být znovu používáno na jaře 2019 a výskyt mokrých ploch a fakt, že dosavadní pokusy o zjednání nápravy ze strany žalované nebyly úspěšné, zmiňuje již e-mailový dopis technického dozoru investora ( dále jen TDI ), tj. žalobce, ze dne 13.8.2019. Vady díla byly se žalovanou řešeny již nejpozději v létě 2019, k uplatnění vad došlo dopisem TDI ze dne 17.8.2019. Navíc, jak vyplývá z korespondence mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., žalovaná o vadách díla věděla již v době realizace díla, tyto vady však neodstranila a neposkytla žalobci všechny potřebné doklady a informace. Případné námitky žalované týkající se včasnosti vytčení vad díla žalobcem, jsou v rozporu s ujednáním čl. 8.3 smlouvy o dílo, v rozporu s ustanovením § 1921 odst. 2, věta druhá a § 2112 odst. 2, věta druhá o.z. a jsou také s ohledem ke všem okolnostem případu v rozporu s dobrými mravy. K zápisu z reklamace trávníku na fotbalovém hřišti ze dne 31.8.2020, z něho žalovaná dovozovala, že by se žalobce vzdal práv ze záruky na vady díla, uvedl, že zápisem nemohlo platně dojít ke změně smlouvy o dílo. Žalobce je veřejnoprávní korporací, podle § 41 odst. 2 a odst. 3 zák.č. 128/2000 Sb. , o obcích jsou právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, případně rady obce, bez tohoto schválení neplatná. V dané věci byla Radou města schválena celá smlouva, tj. celý její text. Změna smlouvy by musela být schválena stejným způsobem, a to se nestalo. Navíc žalobce je tzv. městem třetího typu, na nějž se vztahuje režim zák.č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv. Podle tohoto zákona § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1, smlouva, která nebyla zveřejněna v registru smluv (ač měla) nenabývá účinnosti a po třech měsících, kdy mělo dojít ke zveřejnění, se od počátku ruší. Tato povinnost zveřejnění se vztahuje stejným způsobem i na změny smlouvy. Podle žalobce, zatímco uzavřena smlouva o dílo byla zveřejněna, jednání obsažené v předmětném zápise nebylo zveřejněno v registru smluv, i z tohoto pohledu by ujednání nemohlo být účinné. Poukázal také na ujednání smlouvy o dílo čl. 11.1, 13.1 ( určující, jakým způsobem a kdo může smlouvu měnit ), 14.6 ( o zveřejnění smlouvy v registru smluv ) a 14.9 ( o schválení smlouvy radou města ), která nebyla dodržena. Pročež nemůže mít zápis ze dne 31.8.2020 důsledky prezentované žalovanou. Při jednání soudu k tomuto zápisu zástupce žalobce doplnil, že je z něj patrný optimismus té doby, že stav se daří zlepšovat, ale ten optimismus následně zmizel. Zásahy , právnická osoba, měly pouze dočasný charakt