7 C 418/2023-24 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem ze dne 17. 8. 2023 ve znění po částečném zpětvzetí žaloby se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím, jakožto jistiny poskytnuté žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , č., , kterou uzavřela se žalovaným dne 25. 9. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „původní věřitel“ a „smlouva o úvěru“). Žalobkyně konkrétně tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru byla žalovanému poskytnuta převodem na účet částka 25 000 Kč s tím, že do 25. 10. 2022 žalovaný vrátí částku 30 750 Kč. Svou vůli uzavřít smlouvu o úvěru žalovaný stvrdil tak, že z bankovního účtu vedeného na jeho jméno odeslal tzv. verifikační platbu ve výši 0,01 - 1 Kč na účet původního věřitele. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dovozuje z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 12. 2022 s původním věřitelem, přičemž konkrétní pohledávka za žalovaným byla postoupena dne 5. 4. 2023.2. Žalobkyně v žalobě původně nad rámec jistiny zákonného úroku z prodlení z této jistiny, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky požadovala též zaplacení nesplaceného smluvního úroku ve výši 5 850 Kč a nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 025 Kč. O tyto smluvní nároky vzala žalobkyně podáním ze dne 18. 1. 2024 žalobu zpět.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.4. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaná se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.5. S ohledem na učiněné částečné zpětvzetí žaloby soud dokazování zaměřil pouze na skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny úvěru. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:6. Původní věřitel vyhotovil pro žalovaného návrh smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy o úvěru bylo smluveno, že původní věřitel poskytne žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši 25 000 Kč a žalovaný za to do 25. 10. 2022 splatí částku 30 750 Kč. Smlouva odkazuje na obchodní podmínky, které jsou dle ujednání stran její nedílnou součástí (prokázáno smlouvou ze dne 25. 9. 2022). Žalovaný stvrdil svou vůli uzavřít smlouvu o úvěru tak, že na účet věřitele označený ve smlouvě odeslal dne 16. 8. 2022 z bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného na jeho jméno částku 0,01 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, (prokázáno výpisem z účtu s platbou ze dne 16. 8. 2022). Ve prospěch shora uvedeného účtu žalovaného učinil původní věřitel dne 25. 9. 2022 úhradu částky ve výši 25 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu s platbou ze dne 25. 9. 2022, skutečnost, že uvedený účet je žalovaného je soudu známa i z jeho činnosti – spor , spisová značka, ). Všeobecné obchodní podmínky původního věřitele (dále jen „vop“), které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru, předpokládají, že smlouvu lze uzavřít na základě provedení klientské registrace a po provedení verifikační platby ve výši 0,01 Kč z bankovního účtu klienta na bankovní účet věřitele. Dle čl. 3.12. vop je klient povinen věřiteli zaplatit paušální náhradu výdajů vynaložených na vyhotovení a zaslání každé upomínky/výzvy dle věty předchozí ve výši uvedené ve Smlouvě. Dle čl. 3.13. vop v případě prodlení Klienta se splacením jakékoliv částky splatné dle Smlouvy přesahujícím třicet dnů, byl původní věřitel oprávněn pověřit vymáháním splatné částky jakoukoliv třetí osobu, kterou klientovi předem oznámil. Klient se dle vop zavazuje zaplatit věřiteli veškeré reálně vynaložené a dokladované náklady spojené s pověřením a angažováním třetí osoby k vymáhání dlužné částky (prokázáno vop). Žalobkyně eviduje v souvislosti s vymáháním pohledávky za žalovaným náklady spojené s odesláním obyčejného dopisu dne 23. 5. 2023 a s cestou pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu dlužníka dne 17. 8. 2023 (prokázáno výpisem mimosoudního vymáhání pohledávky, dopisem ze dne 23. 5. 2023). Původní věřitel, jakožto postupitel, a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli dne 28. 11. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě se původní věřitelka zavázala uzavírat se žalobkyní dílčí rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Dne 5. 4. 2023 původní věřitel a žalobkyně spolu sjednali dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byl žalobkyni postoupen soubor pohledávek, který zahrnoval i pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , xxx, ve výši 34 875 Kč (prokázáno společným prohlášením smluvních stran ze dne 18. 4. 2023). O postoupení pohledávky informovala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 18. 4. 2023 (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne 18. 4. 2023, včetně podacího archu), stejně tak učinil původní věřitel dopisem (prokázáno dopisem původního věřitele ze dne 18. 4. 2023). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 34 875 Kč s příslušenstvím předžalobní výzvou podanou dne 4. 8. 2023 k poštovní přepravě (výzvou před podáním žaloby ze dne 1. 8. 2023 a poštovní podacím archem).7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.8. Dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nemusí soud zjišťovat stanovisko ostatních účastníků ke zpětvzetí návrhu.9. V projednávané věci žalobkyně vzala svůj návrh na zahájení řízení částečně zpět. Jelikož tak učinila před prvním jednáním ve věci, nebylo zjišťováno stanovisko žalovaného a soud řízení dle § 96 o.s.ř. v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I. rozsudku).10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1958 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a původní věřitel uzavřeli, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně splnil svůj závazek ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poskytla na smluvený bankovní účet jistinu úvěru ve výši 25 000 Kč. Žalovaný naopak svou povinnost vrátit poskytnutou částku ve lhůtě splatnosti, ani ve lhůtě pozdější, nesplnil, ačkoli tak byl povinen učinit i bez vyzvání (srov. § 1958 o.z.). Je tak žalobkyni nadále dlužen požadovanou jistinu úvěru ve výši 25 000 Kč a nárok žalobkyně je v tomto rozsahu důvodným. Protože je žalovaný v prodlení s peněžitým plněním, soud přiznal žalobkyni též nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle požadavku žalobkyně jednak v kapitalizované podobě pro období do účinnosti postoupení pohledávky, jednak jako úrok běžící ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky do zaplacení. Soud též shledal důvodným žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení nákladů ve výši 265 Kč spojených s vymáháním pohledávky za žalovaným.16. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., když zastavení řízení co do částky 9 875 Kč je třeba zohlednit jako neúspěch žalobkyně. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ( se zohledněním příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku ) ve výši 40 122,87 Kč (100 %), přičemž žalovaný byl úspěšný co do částky 9 875 ( 24,61 % ), ve zbytku byla úspěšná žalobkyně,