7 C 73/2023-89 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 15.2.2023 domáhala určení, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2022 uzavřená mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , je neplatná.2. Žalobkyně tvrdila, že žalobou napadenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.4.2022 mělo dojít k postoupení pohledávky ve výši 11 700 000 Kč, přičemž tuto pohledávku měla údajně mít společnost , právnická osoba, . za žalobkyní. Podle žalobkyně jde o postupní smlouvu absolutně neplatnou, neboť postupitel postoupil pohledávku, která ještě před postoupením zanikla započtením, současně se jedná o simulované ( fiktivní ) právní jednání. Svoji aktivní věcnou legitimaci ve sporu a naléhavý právní zájem na požadovaném určení opírala žalobkyně, jako tzv. třetí osoba, která není účastníkem dotčené smlouvy, o závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 2 Cdon 1690/97, a tvrdila, že vyhovění podané žalobě by mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení. Podle uvedeného rozhodnutí naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není ( § 80 písm. c ) o.s.ř. ) nemá jen ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde. Aktivně legitimována k žalobě na určení neplatnosti smlouvy je i osoba, která není účastníkem této smlouvy, jestliže by vyhovění žalobě mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení. Obdobně věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, nemají jen osoby, které jsou účastníky sporného právního vztahu nebo o jejichž sporné právo jde, přípustné je i určení právního vztahu nebo práva, jichž se žalobce z pohledu hmotného práva neúčastnil, jestliže se takový právní vztah nebo právo přímo dotýká jeho právní sféry a jím požadované určení může ovlivnit jeho právní postavení ( zde žalobkyně poukazovala na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.6.2019, sp.zn. 28 Cdo 4660/2018 ). Obdobně zmiňovala též další rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, konkrétně sp.zn. 26 Cdo 260/2008.3. Podle žalobkyně postoupení pohledávek ze společnosti , právnická osoba, . jako postupitele na ostatní subjekty, zde konkrétně na druhou žalovanou, je totiž využíváno k zahajování šikanózních insolvenčních řízení. Kromě postoupení na společnost druhé žalované byla totiž pohledávka postoupena též na společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, a na pana , jméno FO, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, . Druhá žalovaná neúspěšně zahájila proti žalobkyni insolvenční řízení a její návrh byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , odmítnut. Z tohoto rozhodnutí se podává, že insolvenční návrh indikuje i možný šikanózní úmysl navrhujícího věřitele. Insolvenční soud v rozhodnutí zmiňoval, že shledává naprostou účelovost jednání ( a jednání ve shodě ) dotčených subjektů, společný postup postupníků indikuje jednání koncernově propojených osob, kdy postupníkem je fyzická osoba , jméno FO, a jmenovaný je jednatelem , právnická osoba, a jednatelem společnosti , právnická osoba, ., coby další inzerovaní věřitelé dlužníka a postoupení jediné pohledávky postupitelem na tři další postupníky se zákazem dalšího postoupení na třetí osoby indikuje, že postoupené pohledávky „ slouží “ pro zahájení insolvenčního řízení ze strany insolvenčního věřitele. Po prvním neúspěšném insolvenčním řízení podala insolvenční podala insolvenční návrh další ze skupiny koncernově propojených osob, a to společnost , právnická osoba, ., přičemž tento insolvenční návrh je projednáván u Krajského soudu v , adresa, pod sp.zn , spisová značka, , později k tomuto návrhu přistoupil osobně i sám , jméno FO, .pokračování - 3 - 7 C 73/20234. Žalobkyně podávala žalobu s ohledem na ochranu svých práv do budoucna a jistotu svého právního postavení, zejména aby bylo zabráněno dalším ( šikanózním a nepřípustným ) insolvenčním návrhům této koncernové skupiny, nebo dalšímu štěpení pohledávek dalšími postoupeními na ostatní společnosti koncernové skupiny, když považovala za nutné prostřednictvím této určovací žaloby ochránit své právní postavení do budoucna. K tomu žalobkyně odkazovala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle níž určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající úpravě nelze dospět jinak, v případech, v nichž účinněji než jiné prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnou úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení ( právu ) žalobkyně dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva ( NS ČR sp.zn. 26 Cdo 1391/2004 a sp.zn. 32 Odo 425/2004 ).5. Pokud jde o důvody neplatnosti napadeného právního jednání, měla žalobkyně za to, že postoupení pohledávky je fiktivní a současně se jedná o postoupení ze zaniklé ( neexistující ) pohledávky. K fiktivnosti namítala žalobkyně, že první žalovaná společnost , právnická osoba, . je evidována jako nespolehlivá osoba v rámci daňového práva, tedy subjekt, který neplní své daňové povinnosti, zjištěno bylo též, že je proti ní vedeno exekuční řízení. Přitom jednatel společnosti v procesním postavení svědka dne 18.1.2023 uvedl, že za postoupení pohledávek společnost , právnická osoba, . obdržela od jednotlivých postupníků úplatu dosahující částky 32 000 000 Kč. Je s podivem, že do podání žaloby společnost neuhradila ani exekučně vymáhané dluhy, ani své závazky vůči správci daně. Existuje tedy pochybnost, zda vůbec bylo uhrazeno a zda se nejedná o simulované ( fiktivní ) jednání, jehož účelem je pouze zahajování insolvenčního řízení. K neexistenci pohledávky jako překážce k tomu, aby mohlo dojít k jejímu postoupení, zmiňovala žalobkyně Dohodu o splatnosti zápůjčky a o započtení vzájemných pohledávek ze dne 7.6.2021, kterou uzavřela s první žalovanou společností , právnická osoba, . Podle čl. 3.1. této dohody se strany dohodly na zápočtu deklarovaných pohledávek a jejich zániku.6. První žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a ve svém vyjádření uvedla, že žalobkyně ze své pozice dlužníka není oprávněna namítat neplatnost smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalovanými dne 6.4.2022, neboť není účastníkem této smlouvy, což vyplývá i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, konkrétně 31 Cdo 1328/2007. Žalobkyní uváděný rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 2 Cdon 1690/97, na věc nedopadá, je zcela nepřiléhavý. Navíc nedošlo ke změně postavení žalobkyně jako dlužníka. Žalobkyně také není schopna přes výzvy v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. , spisová značka, prokázat neexistenci svého závazku a že by poskytla první žalované jakékoli plnění a pohledávka zanikla. Předložila sice dohodu o splatnosti zápůjčky a započtení vzájemných pohledávek ze dne 7.6.2021, opomněla však již sdělit, že od této dohody bylo ze strany první žalované platně odstoupeno, neboť podle ní nemohlo být plněno, když žalobkyně výrobek jí deklarovaný nikdy nevyráběla, nevyrábí a vyrábět nemůže. Podle první žalované se žalobkyně snaží vytvořit dubiózní řízení, námitky, jichž se dovolává, jsou již posuzovány v insolvenčním řízení.7. Druhá žalovaná rovněž s podanou žalobou nesouhlasila a namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání takové žaloby. Shodně jako první žalovaná namítala, že žalobkyně není smluvní stranou smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6.4.2022, přičemž domáhat se neplatnosti této smlouvy mohou pouze její smluvní strany. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že pokud bylo dlužníkovi ze strany postupitele oznámenopokračování - 4 - 7 C 73/2023postoupení pohledávky, nemůže se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení, tedy nemůže ani namítat neplatnost postupní smlouvy před soudem. Otázku, zda pohledávka byla postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem ( např. NS ČR, sp.zn. 31 Cdo 1328/2007 ). To platí i v podmínkách úpravy nového občanského zákoníku a v případě platného oznámení o postoupení pohledávky postupitelem námitka platnosti postupní smlouvy, s výjimkou případů, ve kterým by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu ( zhoršení ) jeho právního postavení, dlužníkovi vůči postupníkovi nepřísluší. Žalobkyni však bylo postoupení pohledávky platně oznámeno dne 7.4.2022, což žalobkyně ani nepopírá. Současně ani netvrdí a neprokazuje, že by v důsledku postoupení pohledávky nastalo ve smyslu § 1881 odst. 2 o.z. zhoršení jejího právního postavení co do povinnosti plnit druhé žalované.8. Dle druhé žalované žalobkyně ani neosvědčila existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Jedná se o zbytečné řízení zahájené žalobkyní, které jí nemůže poskytnout účinnou ochranu jejích práv. Případné určení neplatnosti nebo platnosti smlouvy o p