10 C 198/2025-17 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, domáhala zaplacení částky 29 808 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 6. 2022 Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 19,99 % ročně a poplatkem za zprostředkování úvěru v částce 700 Kč uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 745 Kč (splátka včetně pojištění úvěru), splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 15. 7. 2022. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 14. 3. 2025. Výzvou ze dne 26. 6. 2025 žalobkyně vyzval žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné částky jistiny úvěru ve výši 28 808,43 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, smluvního úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 28 808,43 Kč od, Anonymizováno, 26. 6. 2025 do 24. 7. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 28 808,43 Kč od 25. 7. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 808,43 Kč od 6. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1633,14 Kč a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil a žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 6. 2022 prostřednictvím , Anonymizováno, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 19,99 % ročně uhradit v pravidelných splátkách ve výši 745 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úvěr byl sjednán na dobu 96 měsíců. Nedílnou součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky , Anonymizováno, (důkaz: smlouva o úvěru ze dne , datum, , potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, , úvěrové podmínky účinné od 1. 12. 2021). První splátka byla splatná dne 15. 7. 2022. Jednorázový poplatek ve výši 700 Kč byl rozložen do splátek (důkaz: splátkový kalendář). Žalobkyně před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalované posoudila schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, kdy vycházela z informací poskytnutých žalovaným, z jeho výpisu z účtu, z informací získaných z bankovních registrů klientských informací, a dále z informací získaných z dalších registrů (insolvenční rejstřík, úvěrové registry). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl svůj příjem 27 000 Kč měsíčně ze zaměstnání s tím, že má nájemní bydlení, je svobodný, bez dětí, jeho celkové výdaje včetně splátek úvěrů činí 17 000 Kč měsíčně (důkaz: Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta, úvěrová zpráva, výpis z účtu žalovaného od 1. 3. 2022 do 22. 6. 2022). Žalovaný úvěr čerpal dne 23. 6. 2022 (důkaz: potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný nehradila sjednané splátky řádně a včas, zaplatila pouze 23 splátek, poslední splátku zaplatil dne 14. 3. 2025. Spolu se splátkou splatnou dne 25. 4. 2025 a splátkou splatnou dne 25. 5. 2025 mu byla v souladu s čl. 5 smlouvy účtována smluvní pokuta vždy ve výši 500 Kč (důkaz: splátkový kalendář). Výzvou ze dne 26. 6. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky nejpozději do 5. 7. 2025 s upozorněním, že nebude-li v této době uhrazena, obrátí se žalobkyně na soud (důkaz: Výzva k zaplacení půjčky č. , hodnota, ).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle shora citovaného ust. § 2395 o. z. a násl., na jejímž základě žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s dohodnutým úrokem, jakož i platit sjednané poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost neplnil řádně a včas. Protože žalovaný dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 393 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 193 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.