10 C 45/2025-25 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se po žalované domáhala úhrady částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazených služeb poskytovaných žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o poskytování vzdělávacích služeb ze dne , datum, , na základě které žalobkyně jako základní škola měla poskytovat vzdělávací služby nezletilému synovi žalované , právnická osoba, . Školné bylo stanoveno ve výši , částka, měsíčně se splatností do 25. dne měsíce předcházejícího. Prostřednictvím aplikace WhatsApp žalovaná dne , datum, sdělila žalobkyni, že syn již školu navštěvovat nebude, nešlo však o ukončení smluvního vztahu smlouvou předvídaným způsobem, kdy smlouva předpokládala písemnou výpověď s výpovědní lhůtou dvou měsíců, žalovaná akceptovala výpověď v této podobě, nicméně nárokuje si školné za jeden měsíc, tedy polovinu této výpovědní lhůty. Ani k předžalobní výzvě však žalovaná neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalovaná je státním občanem Ukrajinské republiky s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah – podle ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMPS)“ aplikoval na daný vztah smlouvu mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášenou pod č. 123/2002 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 48 odst. 1 a 2 se smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Dle odst. 5 téhož článku pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. V daném případě je tak příslušným soudem soud český a rozhodným právem právní řád České republiky.5. Ze smlouvy o poskytování vzdělávacích služeb ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou jako zákonným zástupcem , právnická osoba, , nar. , datum, (dále jen „nezletilý“) soud zjistil, že žalobkyně je vzdělávacím zařízením poskytujícím mimoškolní výchovu a vzdělávání, především dětem s poruchou autistického spektra. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala zabezpečit pro nezletilého výuku a ve spolupráci se zákonnými zástupci se podílet na mimoškolské výchově a vzdělávání žáka a zákonní zástupci se za to zavazují hradit škole dále specifikované školkovné a poplatky. Školkovné bylo podle čl. 3. 1. smlouvy stanoveno na částku , částka, ročně za 11 měsíců od , datum, do , datum, (zřejmě překlep, mělo být uvedeno 2025), může být hrazeno ročně, pololetně nebo měsíčně. V případě měsíční úhrady je školkovné splatné do 25. dne měsíce předcházejícího, s výjimkou školkovného za měsíc září, které je splatné do 5. září. S prvním školným se zákonný zástupce zavazuje uhradit též depozit ve výši , částka, , který představuje zálohu na školné za poslední měsíc výuky. Dle čl. 5.4 této smlouvy je možné smlouvu ukončit písemnou výpovědí i bez uvedení důvodu. Výpověď musí být doručena na doručovací adresu druhé smluvní strany. Není-li v této nebo jiné smlouvě uvedeno nebo mezi účastníky smlouvy ujednáno jinak, výpovědní doba činí 2 měsíce a počíná běžet od prvního dne následujícího po doručení výpovědi.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (jež měla být podle jejího obsahu odeslána datovou schránkou) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně upozornil žalovanou na její dluh na školkovném za dva měsíce a jako nabídku smírného řešení vyzval žalovanou k úhradě částky , částka, , jež měla být úhradou školkovného za jeden měsíc. Z obálky s podacím razítkem ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalované adresoval listovní zásilku žalované na adresu jejího bydliště, tato se však vrátila nedoručená s tím, že nebyla v úložní době vyzvednuta.7. Soud má tedy za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o vzdělávání nezletilého, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vzdělávání nezletilého zajistit a žalovaná jako jeho zákonná zástupkyně se zavázala za to hradit školkovné v měsíční výši , částka, . Žalobkyně požaduje po žalované úhradu školkovného za jeden měsíc, tedy polovinu výpovědní lhůty v situaci, kdy žalovaná oznámila žalobkyni, že nezletilý již do školy docházet nebude.8. Dle ustanovení § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.9. Dle ustanovení § 1767 odst. 2 obč. zák. podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí.10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřely smlouvu o vzdělávání, jež je nepojmenovanou smlouvou a nadto smlouvou ve prospěch třetí osoby (nezletilého), neboť jejím předmětem je poskytování vzdělávacích služeb nezletilému jako závazek na straně žalobkyně a úhrada školkovného jako závazek na straně žalované. Žalovaná jednostranně ukončila tento smluvní vztah v rozporu s čl. 5.4 smlouvy, nicméně z jednání žalobkyně vyplývá, že toto ukončení bylo z její strany akceptováno, požaduje však úhradu poloviny školkovného za smlouvou stanovenou výpovědní dobu (tj. za jeden měsíc). Aniž by se tedy soud zabýval otázkou, za který měsíc požaduje úhradu školkovného, vychází z jejího tvrzení, že si nárokuje polovinu částky náležející jí za sjednanou výpovědní dobu. Žalovaná přitom na svou obranu neuvedla nic, co by tento nárok v žalované výši zpochybňovalo. Žalobkyni vedle jistiny náleží i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši. Lhůta k plnění byl určena třídenní (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, , dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x , částka, podle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t.“, k nimž náleží 3 x tzv. režijní paušál po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a také DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).