18 C 70/2025-30 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně společnost Emmas , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný se úvěrovou smlouvou rovněž zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný nedostál svým povinnostem řádně úvěr splatit, a proto mu žalobkyně dne , datum, zaslala předžalobní upomínku. Žalobkyně vedle jistiny požaduje i zaplacení zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, ač jim byla oběma řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, z nichž zjistil následující skutkový stav:4. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č, Anonymizováno, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to převodem na jeho běžný účet. Spolu s úvěrem měl žalovaný uhradit i poplatek za sjednání úvěru ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s příslušenstvím úvěru do , datum, a veškeré platby označit variabilním symbolem , var. symbol, , což je rodné číslo žalovaného (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ).5. Právní předchůdkyni žalobkyně dne , datum, přišla z účtu , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, potvrzovací platba ve výši , částka, (zjištěno z potvrzení o platbě).6. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, částku ve výši , částka, na účet , č. účtu, (zjištěno z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, ).7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne , datum, pohledávku za žalovaným na žalobkyni (zjištěno z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, )8. Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky spolu s předžalobní výzvou žalobkyně (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku).9. Z dalších předložených listin soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci.10. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.18. Z žalobkyní předložených listin se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na zjištění informací o pravidelných příjmech a mandatorních výdajích žalovaného. V daném případě je absence řádného zkoumání úvěruschopnosti zřejmá již z úvěrových podmínek, kdy žalovanému byla poskytnuta částka , částka, a v průběhu jednoho měsíce měl vrátit částku , částka, . Aby bylo možné uzavřít, že úvěruschopnost byla zkoumána řádně, muselo by být provedeno řádné zkoumání příjmů a mandatorních výdajů žalovaného, z něhož by vyplynulo, že je schopen splácet měsíčně částku , částka, . Ke zkoumání úvěruschopnosti však žalobkyně uvedla pouze to, že byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech a výslovně pak uvedla, že k otázce úvěruschopnosti nenavrhuje žádné důkazy. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní.19. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18).20. Protože je smlouva absolutně neplatná, náleží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z toho, že žalovanému byla poskytnuta částka výši , částka, a na tento domnělý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný je tedy povinen z titulu bezdůvodného obohacení vrátit žalobkyni celkem , částka, jako nesplacenou jistinu úvěrů. Ohledně úroku z prodlení soud aplikoval podpůrnou zákonnou úpravu času plnění a výzvy věřitele podle § 1958 o. z. Ze spisu se nepodává, že by žalovaný nějak brojil proti dodatečné lhůtě splatnosti stanovené žalobkyní, a to ani v intencích § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavřel, že žalobkyní stanovená lhůta pro zaplacení zesplatněného úvěru je nutno posoudit jako lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení, která splňuje zákonný požadavek na lhůtu bez zbytečného odkladu a je i lhůtou přiměřenou, proto soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, který banka stanovila jako dodatečnou lhůtu ke splnění dluhu ve výzvě ze dne , datum, .21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla se svým