22 C 155/2025-48 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala na žalované úhrady částky 154 026 Kč s příslušenstvím (náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč) s následujícími tvrzeními. Podle § 205d, odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je žalovaná u žalobkyně ze zákona pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Za období od 1. čtvrtletí 2022 do 4. čtvrtletí 2024 pojistné nehradila včas. Podle § 12, odst. 9 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit zvýšené pojistné ve výši 186 874 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná uhradila pouze částku 32 848 Kč a zbývá tak uhradit 154 026 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky dne 13. 1. 2025 a 21. 2. 2025, a dále předžalobní výzvou právního zástupce dne 27. 3. 2025, avšak žalovaná neuhradila ničeho. V důsledku uvedeného vznikl žalobkyni nárok na úhradu zvýšeného pojistného ve výši 154 026 Kč.2. Proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 25. 4. 2025, č. j. EPR 112682/2025-5, podala žalovaná dne 16. 5. 2025 odpor. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobkyně k žádosti žalované, která měla být podána bez zbytečného odkladu po vydání elektronického platebního rozkazu ve věci, dne 7. 5. 2025 prominula (resp. upustila od vymáhání) navýšení v částce 92 416 Kč, které tímto zaniklo. Dále pro částku 61 610 Kč stanovila splatnost 5 dnů, přičemž žalovaná tuto částku uhradila 6. 6. 2025 bezhotovostním převodem.3. Podáním ze dne 17. 6. 2025 žalobkyně vzala žalobu zpět pro částku jistiny 154 026 Kč s tím, že žalovaná uhradila dne 6. 6. 2025 jistinu ve výši 61 610 Kč a zbývající část žalobkyně žalované odpustila. Žalobkyně proto uzavřela, že žaloba byla podána důvodně, protože částečná úhrada byla provedena až po podání žaloby. Z tohoto důvodu se nadále na žalované žalobkyně domáhá nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč a náhrady nákladů řízení.4. Ke zpětvzetí žalobkyně se žalovaná vyjádřila tak, že souhlasí se zpětvzetím žaloby co do jistiny, jelikož došlo k zániku pohledávky z části na základě prominutí dluhu, z části uhrazením dluhu. K náhradě nákladů řízení žalovaná uvedla, že náhrada nákladů řízení by měla být stanovena z tarifní hodnoty odpovídající neprominuté části dluhu v částce 61 610 Kč. Dále uvedla, že za částečné zpětvzetí žaloby by neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, protože jde o nepodstatný úkon, který pouze rekapituloval situaci.5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. žalobkyně výslovně souhlasila v podání z 17. 6. 2025 a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila, a soud tak dle § 101, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Podle § 96, odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 věty první téhož je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.7. Z důvodu zpětvzetí žaloby žalobkyní pro jistinu 154 026 Kč tak soud řízení zastavil co do jistiny 154 026 Kč podle § 96 odst. 2 o. s. ř. bez nutnosti souhlasu žalované (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.), protože se ve věci nekonalo jednání, nadto žalovaná se zpětvzetím žaloby v uvedeném rozsahu výslovně souhlasila.8. Soud vzal dle § 120, odst. 3 o. s. ř. za skutková zjištění shodná tvrzení účastníků řízení o existenci žalované pohledávky 154 026 Kč z titulu zákonného pojištění zaměstnavatele pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, úhradu 61 610 Kč žalovanou žalobkyni na žalovanou pohledávku dne 6. 6. 2025 a prominutí žalované pohledávky žalobkyní co do částky 92 416 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že tato skutková zjištění odpovídají kalkulaci pojistného vč. vymáhané částky 154 026 Kč (čl. 23, 25 spisu), vč. dopisu o sankčním zvýšení (čl. 24 spisu), dopisu žalobkyně o prominutí zvýšení pojistného v částce 61 610 Kč (čl. 31 spisu) a potvrzení o odchozí úhradě žalované v částce 61 610 Kč dne 6. 6. 2025 (čl. 32 spisu).9. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím skutkovým zjištěním:10. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku, která byla doručena dne 27. 3. 2025. (předžalobní upomínka na čl. 21, doručena datové zprávy na čl. 20 spisu)11. Žalobkyně, , Jméno žalobkyně, , je právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku s předmětem podnikání pojišťovací činnost. (výpis z obchodního rejstříku na čl. 27-29 spisu)12. Žalovaná, , Jméno žalované, ., je právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku. (výpis z obchodního rejstříku na čl. 14-16 spisu)13. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:14. Žalobkyně, pojišťovna , právnická osoba, , byla věřitelkou žalované, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro částku 154 026 Kč z titulu zákonného pojištění zaměstnavatele pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. O úhradu této částky byla žalovaná upomenuta. Na tuto pohledávku žalovaná uhradila dne 6. 6. 2025 částku 61 610 Kč. Žalobkyně žalované žalovanou pohledávku co do částky 92 416 Kč prominula.15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. p.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 351/2013 Sb.“).16. Podle § 1972 o. z. ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.17. Podle § 1963, odst. 1 o. z. je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů a) ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, b) ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo, c) ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením.18. Podle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč.19. Podle § 421, odst. 1, věta první o. z. za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku.20. Podle § 205d, odst. 1 z. p. zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni (dále jen "zákonné pojištění") u , právnická osoba, , akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice (dále jen "pojišťovny"). To se nevztahuje na organizační složky státu.21. Po právní stránce soud uzavřel, že žalobkyně měla vůči žalované pohledávku z titulu zákonného pojištění v režimu § 205d, odst. 1 z. p. (nadále použitelného dle § 365, odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů). Přitom žalobkyně i žalovaná jsou právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, tedy platí právní fikce § 421, odst. 1, vět