25 C 141/2025-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 21. 3. 2025 domáhala zaplacení částky 47 915,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 19. 10. 2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně uhradit nejpozději do 15. 10. 2027, a to v pravidelných splátkách ve výši 1 312 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 29. 5. 2024. Výzvou ze dne 4. 12. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě celé dlužné částky nejpozději do 22. 1. 2025 s upozorněním, že nebude-li v této době uhrazena, stane se celý dluh okamžitě splatným. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné částky jistiny úvěru ve výši 44 735,50 Kč, úvěrových poplatků ve výši 3 180 Kč (5 zaslaných upomínek po 500 Kč a 8 měsíčních poplatků za pojištění úvěru ve výši 85 Kč), úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 44 735,50 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 44 735,50 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 511,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 436,12 Kč od 30. 5. 2024 (tj. ode dne následujícího po dni poslední úhrady) do 3. 2. 2025 (tj. do vydání historického výpisu).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila a žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 19. 10. 2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně uhradit v pravidelných splátkách ve výši 1 312 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne 15. 12. 2023. Úvěr byl sjednán na dobu 48 měsíců (do 15. 10. 2027). Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Sazebník (viz Smlouva o úvěru, Žádost o úvěr). Žalobkyně před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalované posoudila schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, kdy vycházela z informací poskytnutých žalovanou, z informací získaných z bankovních registrů klientských informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (, Anonymizováno, ), a dále z informací získaných z dalších registrů (např. insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registry). Žalovaná v Žádosti o úvěr uvedla svůj příjem 35 000 Kč čistého měsíčně, ostatní příjmy rodinných příslušníků v domácnosti 55 000 Kč čistého měsíčně, výdaje spojené s bydlením 13 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje včetně výživného 4 000 Kč měsíčně, splátky dluhů ve výši 7 179 Kč měsíčně. Žalovaná úvěr čerpala dne 19. 10. 2023 (viz Historický výpis). Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, zaplatila pouze 6 splátek, poslední splátku zaplatila dne 29. 5. 2024. Výzvou ze dne 4. 12. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě celé dlužné částky nejpozději do 22. 1. 2025 s upozorněním, že nebude-li v této době uhrazena, stane se celý dluh okamžitě splatným (viz Poslední výzva k zaplacení včetně dodejky). Splatnost celé pohledávky tak nastala dne 22. 1. 2025. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 29. 1. 2025 (viz předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle shora citovaného ust. § 2395 o. z. a násl., na jejímž základě žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s dohodnutým úrokem, jakož i platit sjednané poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila řádně a včas. Protože žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 917 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025, náleží odměna ve výši 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé) a dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a dále náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 504 Kč, celkem 4 821 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.13. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.