34 C 269/2024-72 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Na odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné smluvní podmínky smlouvy a Ceník. Na základě této smlouvy o úvěru se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž splátky měly být hrazeny formou inkasa. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok ve výši 12,99 % ročně až do úplného splacení jistiny úvěru. Součástí smlouvy bylo i ujednání, že žalovaný je v případě prodlení povinen platit úrok z prodlení i z dlužných úroků, nejen jistiny. Žalovaný se však dostal opakovaně do prodlení s úhradou povinných splátek, a z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně využila svého smluvního práva a ke dni , datum, prohlásila vyčerpané částky úvěru včetně úroků a ostatních závazků žalovaného za splatné. Žalobkyně vstoupila do postavení věřitele ze shora uvedené pohledávky vůči žalovanému z titulu smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, . Uzavření postupní smlouvy bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, splatného k , datum, a úroků z prodlení v kapitalizované výši , částka, splatného k , datum, . Dále se žalobkyně domáhá rovněž zaplacení úroku ve výši 12,99 % ročně z dlužných poplatků ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 12,99 % ročně z jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z celkové částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný neuhradil uvedený dluh ani přes písemnou výzvu právního zástupce žalobkyně před podáním žaloby v této věci.2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že věřitele informoval o svém nástupu výkonu trestu, neboť v této době nebude schopen úvěr splácet. Předpokládal, že je pojištěn pro případ neschopnosti splácet úvěr, tedy že bude po dobu výkonu jeho trestu pojišťovna splácet. Uvedl, že by bylo v jeho možnostech splácet cca 500 Ke měsíčně, neboť je zaměstnán s měsíční mzdou cca , částka, . Dále žalovaný upozornil soud na to, že je nutné se zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila řádně svou zákonnou povinnost zkoumat schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, nazvané „Smlouva o , právnická osoba, “, resp. návrhu a akceptace smlouvy, má soud za prokázané, že žalovaný jednal se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, dne , datum, o uzavření smlouvy o úvěru (zjištěno z návrhu na uzavření Smlouvy o , právnická osoba, ze dne , datum, a akceptace návrhu z , datum, ). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostním převodem (zjištěno ze souhrnného výpisu pohybů na účtu). Dle uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobkyně čerpaný úvěr v 96 měsíčních splátkách ve výši , částka, . V rámci smluvních podmínek byla sjednána úroková sazba ve výši 12,99 % (vyplynulo z návrhu na uzavření Smlouvy o rychlé půjčce ze dne , datum, ). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy č. , hodnota, získala od žalovaného informace o jeho majetkových poměrech. Žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjmem cca , částka, (zjištěno z prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně provedla také výpis žalovaného z dostupných databází a výpis z běžného účtu, z nějž bylo možné zjistit pravidelnou mzdu žalovaného v období uzavření úvěrové smlouvy, v rozhodujícím období z účtu odcházely platby nájemného , částka, a splátky dluhů. Na svůj dluh ze smlouvy č. , hodnota, žalovaný zaplatil celkem , částka, (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno, jak vyplynulo z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a poštovního podacího archu. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v účinném znění (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít, byla smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy právnímu předchůdci žalobkyně, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena absolutní neplatností (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 ze dne , datum, ). Zákon o spotř. úvěru jasně stanovuje povinnost poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to před uzavřením smlouvy, a poskytovateli zakazuje smlouvu uzavřít, pokud by posoudil, že spotřebitel nebude schopen úvěr splácet. Tuto povinnost měl právní předchůdce žalobkyně plnit s odbornou péčí a nespoléhat se pouze na údaje sdělené žalovaným. Tuto povinnost na straně poskytovatele spotřebitelských úvěrů a zápůjček nelze odbýt poukazem na to, že kdyby žadatel o úvěr neuvedl pravdivé informace, mohl by se dopustit trestného činu. Povinnost kladená zákonem na poskytovatele spotřebitelských úvěrů je povinnost nezávislá na případné odpovědnosti žalovaného v trestněprávní rovině.11. V projednávané věci prověřil právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že se spolehl na údaje uvedeným samotným žalovaným. Žalovaný uvedl, že má příjem ,