35 C 284/2023-622 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného s tím, že o jejím výživném bylo rozhodováno rozsudky Okresního soudu , adresa, -východ ze dne 23. 3. 2012, č. j. , spisová značka, , a ze dne 1. 7. 2015, č. j. , spisová značka, , přičemž žalovanému jako jejímu otci bylo stanoveno výživné v částce 6 500 Kč. Žalobkyně toto výživné pobírala do května 2021, kdy nesložila závěrečné zkoušky jejího bakalářského studia na ČZU obor speciální chovy, přičemž náhradní termín byl stanoven na červen roku 2022. Z tohoto důvodu se domluvila s žalovaným, že nyní výživné nepotřebuje, najde si práci a bude se živit sama, přičemž následně bude pokračovat ve studiu. Žalobkyně proto nastoupila na veterinární kliniku, kde si vydělávala. V letním semestru roku 2022 žalobkyně úspěšně dokončila studium na ČZU, avšak nastoupila na nové bakalářské vzdělání v oboru veterinární hygieny. Počínaje 1. 9. 2022 proto požadovala po žalovaném výživné v částce 15 000 Kč měsíčně.2. Žalovaný nejprve navrhl zamítnutí žaloby a následně vznesl vzájemný návrh, kterým se domáhal zrušení výživného a in eventum jeho snížení na částku 2 850 Kč měsíčně. Žalovaný měl za to, že žalobkyně je ve svém věku schopna se samostatně živit. Ostatně toto již celý rok dělala, takže s ohledem na judikaturu (odkazoval na rozsudek Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, ) ji výživné nenáleží. Žalobkyně se soustavně nepřipravuje na své budoucí povolání, když ve svých 25 letech zahájila zcela nové bakalářské vzdělání, které nikterak nenavazuje na její současné již dosažené vzdělání a oproti dosavadnímu oboru studia ji ani nezlepšuje postavení na trhu práce. Za této situace je třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že žalobkyně není osobou, která neví, co v životě chce a je tak třeba její počínání hodnotit přísnější optikou než u osoby, která by byla ve věku blízkém věku nezletilosti. Přiznání výživného žalobkyni by též bylo v rozporu s dobrými mravy, když ta vůči žalovanému zahájila exekuci výživné v žalovaném období ve výši, která odpovídá naposledy přiznanému výživnému. Kdyby však soud neshledal důvod ke zrušení výživného, navrhl žalovaný, aby soud výživné snížil.3. Následně dne 17. 4. 2025 žalovaný upravil eventuální petit tak, že požadoval zrušení výživného do 17. 9. 2022, kdy žalovaná byla zaměstnána, a snížení výživného na částku 1 000 Kč. Soud tuto změnu stejného dne připustil.4. Soud následně přistoupil ke zjištění skutkového stavu.5. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř., ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.6. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel ze skutečností a důkazů, které byly navrženy do koncentrace řízení. Výjimku z tohoto tvořily důkazy, jež vznikly až po této koncentraci a důkazy, ke kterým soud dle § 118a o. s. ř. poučil. Pokud soud poučoval na jednání dne 13. 6. 2024, učinil tak na základě nutnosti vzniklé z nepochopení účastnických tvrzení, když soud učinil závěr, že žalovaný na jednání akceptoval nespornost lepšího budoucího uplatnění žalobkyně. Ostatně žalovaný proti takovému závěru soudu při prvním jednání ničeho nenamítal. Toto následně sporné tvrzení tak žalobkyně neprokazovala, přičemž v tomto směru na prvním jednání nevznikla nutnost ji poučit dle § 118a o. s. ř. Tato potřeba vznikla až po prvním jednání, takže soud ji naplnil a připustil důkazy žalobkyně k tomuto tvrzení, jakož i důkazy žalovaného k vyvrácení věrohodnosti jejích důkazů.7. S ohledem na shodná tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobkyně je dcera žalovaného. O její péči se rozhodovalo rozsudky zdejšího soudu ze dne 23. 3. 2012, č. j. , spisová značka, , a ze dne 1. 7. 2015, č. j. , spisová značka, , přičemž žalovanému jako jejímu otci bylo stanoveno výživné v částce 6 500 Kč. Žalobkyně se soustavně připravovala na budoucí povolání, avšak v průběhu asi 3 let v období maturity se potýkala s psychickými problémy souvisejícími s mentální anorexií. Žalobkyně v té době byla opakovaně hospitalizována, přičemž žalovaný ji v léčebně navštěvoval v nízkém rozsahu (byť strany se nedohodly na důvodech takového postupu a žalovaný ve své výpovědi hovořil o pracovních důvodech). Žalobkyně následně nastoupila na vysokou školu – bakalářský obor speciální chovy na ČZU, kde studovala až do roku 2021, kdy nesložila státní zkoušku, kterou úspěšně absolvovala v létě 2022. Počínaje zářím 2022 nastoupila na FVHE Veterinární univerzity v Brně, a to bez předchozí konzultace s žalovaným, kde studuje doposud. V období od června 2021 do srpna 2022 žalovaný žádné výživné neplatil, neboť se na tomto strany dohodly. Žalobkyně si v tomto období vydělávala na své živobytí na veterinární klinice. V té době při tom stále byla studentkou.8. Naposledy o výživě žalobkyně bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. , spisová značka, , ve kterém se matka žalobkyně a žalovaný dohodli na výživném v částce 6 500 Kč počínaje od 1. 1. 2014. Vycházel při tom ze situace, kdy žalovaný bydlel v bytě se svojí přítelkyní a její dcerou. Příjem domácnosti tvořil soudcovský plat přítelkyně, příjmy z jeho společnosti ve výši 10 500 Kč měsíčně a platby společnosti za pronájem kancelářských prostor 25 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení, které platila jeho přítelkyně, představovaly částku 20 000 Kč. Dále si s přítelkyní do podílového spoluvlastnictví zakoupili nemovitost - dům v ceně 7 500 000 Kč, který byl neobyvatelný. Na hypotéku platili 47 000 Kč měsíčně s tím, že žalovaný platil 10 500 Kč měsíčně (prokázáno předmětným rozsudkem). Následně v letech 2015–2017 žalobkyně prodělala léčbu spojenou s mentální anorexií, přičemž byla opakovaně hospitalizována (prokázáno výpovědí její matky, lékařskými zprávami a usnesením soudu v detenčním řízení). Žalobkyně ve školním roce 2017/2018 složila maturitní zkoušku (prokázáno maturitním vysvědčením).9. Žalobkyně v letním semestru akademického roku 2020/2021 neukončila řádně bakalářské vzdělání na ČZU, přičemž prvním náhradním termínem byl červen 2022, ve kterém žalobkyně řádně dokončila (prokázáno sdělením ČZU, vysokoškolským diplomem). V inkriminovanou dobu si vydělával do 20 000 Kč hrubého na veterinární klinice (prokázáno výplatními páskami) Následně nastoupila na FVHE Veterinární univerzity v Brně, kde řádně plní školní povinnosti (prokázáno potvrzeními o studijním prospěchu a potvrzeními o studiu). Po absolvování tohoto oboru získá kvalifikaci veterinárního lékaře s diferenciací do oblasti veterinární ochrany veřejného zdraví (prokázáno sylabem studijního programu).10. Žalobkyně dále doložila, že po dostudování nového oboru bude moci vykonávat plnohodnotnou veterinární praxi (prokázáno sylabem studia). Pro tyto pozice jsou v oboru nabízeny nástupní platy od 40 000 do 65 000 Kč a ve veřejném sektoru v rozmezí od 30 780 do 45 420 Kč (prokázáno nabídkami). Podle národní soustavy povolání si pak veterinární lékař může vydělat částku od 39 000 do 64 000 Kč měsíčně, přičemž v republice je větší počet volných míst a střední hodnota v nepodnikatelské sféře představuje částku asi 49 000 Kč měsíčně.11. Žalobkyně dále předložila z národní soustavy povolání nabídky pro veterinární asistenty, jejichž měsíční příjem se pohybuje v rozmezí od 27 000 do 39 000 Kč a střední hodnota je asi 34 000 Kč, zoologické asistenty, jejichž příjem se pohybuje mezi 29 000 a 50 000 Kč a střední hodnota je asi 32 000 Kč v podnikatelské sféře a 35 000 Kč v nepodnikatelské sféře, zemědělské poradce pro živočišnou výrobu, jejichž příjem se pohybuje mezi 27 000 a 46 000 Kč a střední hodnota je asi 37 000 Kč v podnikatelské sféře a 35 000 Kč v nepodnikatelské sféře.12. Žalobkyně předložila nabídky úřadu práce v oboru veterinární sestra a asistent, kde se nabízel příjem od 18 900 Kč do 32 000 Kč měsíčně, přes nabídky, na které potřebuje magisterské vzdělání v oboru veterinárních inspektorů v rozmezích platu od asi 15 000 Kč do 45 500