35 C 376/2022-297 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou ze dne 5. 10. 2022 domáhal předmětné částky s tím, že dne 21. 9. 2017 uzavřel žalovaný společně s žalovanou spoludlužnicí , jméno FO, , nar. 9. 9. 1972 (dále jen „spoludlužnice“), se společností , právnická osoba, . (dále jen „banka“), smlouvu o úvěru č. , hodnota, s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na jejímž základě byla žalovanému a spoludlužnici poskytnuta částka 501 000 Kč, kterou se zavázali splácet spolu s úrokem 6,49 % ročně a poplatky v pravidelných splátkách po 6 689 Kč. Předmětný dluh nebyl řádně splácen, takže jej banka zesplatnila a dne 6. 12. 2021 postoupila na žalobce. Ke dni 30. 11. 2021činil dluh na jistině 363 401,84 Kč, poplatcích 2 000 Kč, úrocích 36 276 Kč, úrocích z prodlení 19 362,04 Kč. Žalobce proto požadoval po obou účastnících tyto prostředky spolu se smluvním úrokem a úrokem z prodlení od 1. 12. 2021.2. Vůči spoludlužnici rozhodl soud samostatným rozsudkem ze dne 18. 11. 2024, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 4. 1. 2025, jímž spoludlužnici uložil předmětné prostředky uhradit.3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil. Ve svém vyjádření vznesl námitku promlčení dluhu. K věci pak připustil, že si předmětný úvěr vzal, následně jej do března 2020 splácel, přičemž v té době z důvodu nastupující pandemie COVID-19 přišel o příjmy a nebyl dluh schopen hradit.4. Soud se zaobíral svou mezinárodní příslušností, když ta je dána dle čl. 37 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 15. 10. 1976, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 106/1978 Sb. (dále jen „mezinárodní smlouva“).5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že banka zkoumala schopnost žalovaného a spoludlužnice dluh splnit, když vycházela z deklarovaných a doložených příjmů 38 266 Kč (prokázáno potvrzeními o příjmech), výdajů 17 378 Kč, které částečně ověřila výpisy úvěrových účtů (prokázáno těmito výpisy), prověřila účastníky dostupnými registry a uzavřela, že jsou schopni dluh splnit (prokázáno protokolem o prověření úvěryschopnosti, žádostmi včetně doplnění). Ostatně tento závěr potvrdil ve svém vyjádření sám žalovaný. Na základě toho banka s žalovaným a spoludlužnicí uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, s názvem FÉR konsolidace, na jejímž základě byla žalovanému a spoludlužnici poskytnuta částka 501 000 Kč, kterou se zavázali společně a nerozdílně splácet spolu s úrokem 6,49 % ročně a poplatky v pravidelných splátkách po 6 689 Kč (prokázáno žádostmi včetně dodatku, akceptacemi, obchodními podmínkami, sazebníkem poplatků a výpisem). Dlužníci dluh řádně nehradili (nesporné tvrzení účastníků) a banka tak dluh vůči žalovanému zesplatnila ke dni 8. 4. 2021 (prokázáno zesplatňujícím dopisem) a pohledávku dne 6. 12. 2021 postoupila žalobci, o čemž žalovaného informovala (prokázáno přílohou smlouvy o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky). Ke dni 30. 11. 2021činil dluh nejméně na jistině 363 401,84 Kč, poplatcích 2 000 Kč, úrocích 36 276 Kč, úrocích z prodlení 19 362,04 Kč (prokázáno bilancí dluhu). Žalovaný přes výzvu prostředky nevrátil (prokázáno předžalobní výzvou včetně dodejky).6. Po právní stránce soud posoudil s ohledem na čl. 36 mezinárodní smlouvy spor podle práva České republiky. Soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“).7. Žalovaný namítl promlčení. Ve smyslu § 609 musí žalobce uplatnit své právo v promlčecí lhůtě dané § 629 odst. 1 o. z. 3 roky. Ta počíná běžet od okamžiku, kdy jej žalobce mohl uplatnit poprvé (vizte § 619 odst. 1 o. z.), tedy v daném případě od první splátky, se kterou se žalovaný dostal do prodlení. Sám žalovaný uvedl, že naposledy platil v březnu 2020, tedy první splátkou, kterou neuhradil, byla splátka z dubna 2020. Žaloba byla podána 5. 10. 2022, tedy včas. Námitka nebyla proto vznesena důvodně. Nic na tom nemění skutečnost, že s ohledem na pobyt žalovaného ve Švédském království se řízení vede téměř 3 roky.8. Soud následně posoudil žalobu a uzavřel, že byla podána důvodně. Banka poté, co řádně zkoumala schopnost dlužníků jako spotřebitelů dluh splnit ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., jim poskytla úvěr dle § 2395 a násl. o. z., který se žalovaný se spoludlužnicí zavázali vrátit ve splátkách, což tito nesplnili. Nic na závěru, zda byla zkoumána schopnost dlužníků hradit dluh, nemění skutečnost, že dlužníci tuto schopnost pozbyli. Banka se následně pokoušela druhou smluvní stranu kontaktovat na adrese, kterou tato strana sdělila. Tím se korespondence dostala do sféry žalované strany.9. Soud za této situace uložil žalovanému uhradit žalobci jako nástupci banky dlužnou jistinu, poplatky, smluvní úroky a úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř., když neměl podklady se od této lhůty odchýlit.10. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval, aby dluh žalovaný uhradil společně a nerozdílně se spoludlužnicí, a té již soud tuto povinnost uložil, reflektoval soud tuto povinnost ve výroku I.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 774,25 Kč.12. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 617 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění platném ke dni úkonu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 365 401,84 Kč sestávající z částky 9 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 10. 7. 2018, z částky 9 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 8. 2022, z částky 9 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 10. 2022, z částky 4 890 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne 22. 9. 2023, z částky 4 890 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 12. 2024 s tím, že odměna byla z původní částky 9 780 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena a z částky 4 890 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 1. 2025 s tím, že odměna byla z původní částky 9 780 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena z částky 9 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 8. 2025, včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a13. Soud při stanovení výše těchto nákladů vycházel ze skutečnosti, že žalobce některé úkony činil i vůči spoludlužnici, a to až do dne 18. 11. 2024, kdy byl proti spoludlužnici vyhlášen rozsudek. Soud proto v plném rozsahu žalobci přiznal úkony po tomto datu.14. U soudního poplatku a úkonů před tímto datem, soud žalobci přiznal toliko polovinu náhrady nákladů, když zbývající náklady uložil uhradit spoludlužnici v citovaném rozsudku.15. Soud dále nepřiznal žalobci náklady za podání obsahující tvrzení ve věci zkoumání úvěryschopnosti, když tato tvrzení měla být obsažena již v žalobě, a za účast na jednání dne 18. 11. 2024, když toto jednání se týkalo výlučně spoludlužnice.16. Soud proto stanovil náhradu nákladů řízení z částky 7 308,50 Kč (polovina soudního poplatku), odměny do 18. 11. 2024 v částce 17 115 Kč a odměny po 18. 11. 2024 v částce 19 560 Kč, paušálních náhrad do 18. 11. 2024 v částce 450 Kč a paušálních náhrad po 18. 11. 2024 v částce 450 Kč, a to včetně 21 % DPH z částky 37 575 Kč v částce 7 890,75 Kč. Soud proto přiznal žalobci celkovou výši nákladů řízení v částce 52 774,25 Kč.17. Ve výroku III. soud reflektoval doplňující usnesení vydané na stejném jednání, když v souvislosti s právem žalovaného na účinnou obranu a s jeho právem na jednání v jazyce, kterému rozumí, vznikly náklady řízení státu. Soud je s ohledem na okolnosti jejich vzniku České republice nepřiznal.