7 C 244/2025-16 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 5. 2025 domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že na základě ústní dohody poskytl žalované dne 23. 1. 2024 zápůjčku ve výši 120 000 Kč bezhotovostní, převodem na její bankovní účet. Žalovaná následně uhradila pouze částku 4 000 Kč ve třech splátkách (1 000 Kč dne 3. 6. 2024, 1 500 Kč dne 26. 9. 2024 a 1 500 Kč dne 29. 10. 2024). Termín vrácení zápůjčky nebyl sjednán, proto žalobce dne 3. 2. 2025 zápůjčku vypověděl. Výpověď byla žalované odeslána dne 6. 2. 2025, přičemž podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se má za to, že byla doručena dne 11. 2. 2025. S ohledem na šestitýdenní výpovědní lhůtu se zápůjčka stala splatnou dne 25. 3. 2025. Žalobce následně žalovanou vyzval k plnění předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), když žalobce s tímto postupem vyjádřil výslovný souhlas a žalovaná se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobce zaslal žalované dne 23. 1. 2024 na její účet částku 120 000 Kč s popisem „osobní půjčka“ (potvrzení o provedení transakce dne 23. 1. 2024). Žalovaná zaslala žalovanému na jeho účet dne 3. 6. 2024 částku 1 000 Kč, dne 26. 9. 2024 částku 1 500 Kč a dne 29. 10. 2024 částku 1 500 Kč, všechny platby s popisem „splátka“ (potvrzení o provedení transakcí dne 3. 6. 2024, 26. 9. 2024 a 29. 10. 2024). Žalobce odeslal žalované dne 6. 2. 2025 dopis, ve kterém vypověděl smlouvu o zápůjčce a vyzval žalovanou k vrácení zápůjčky ve výši 116 000 Kč ve lhůtě 6 týdnů od doručení výpovědi (výpověď smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 2. 2025 vč. potvrzení o odeslání ze dne 6. 2. 2025). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (předžalobní upomínka ze dne 31. 3. 2025 vč. dokladu o odeslání).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.8. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právní stránce soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Žalobce jako zapůjčitel přenechal žalované jako vydlužiteli peněžitou částku ve výši 120 000 Kč. Žalovaná vrátila žalobci toliko částku 4 000 Kč. Žalobce následně smlouvu vypověděl, přičemž zápůjčka se ve smyslu § 2393 odst. 1 o. z. stala splatnou uplynutím šestitýdenní výpovědní doby. Výpověď byla žalované odeslána dne 6. 2. 2025, přičemž se má za to, že jí byla doručena dne 11. 2. 2025 (§ 573 o. z.). Výpovědní doba tak uplynula dne 25. 3. 2025, přičemž tímto dnem taktéž nastala splatnost nevrácené části zápůjčky ve výši 116 000 Kč.12. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (§ 1968 a 1970 o. z., ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 109,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 640 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 116 000 Kč sestávající z částky 5 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odpovídající 21% DPH ve výši 3 899,70 Kč.