9 C 35/2025-112 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce podal žalobu, ve které tvrdil, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, (dále jen „dům“), a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „pozemky“), a to tak, že žalobce vlastní podíl o velikosti 1/8 a žalovaní vlastní podíly každý o velikosti 7/16. Žalobcův podíl od 20. 9. 2021 vlastnila paní , jméno FO, , která jej převedla na základě kupní smlouvy ze dne 22. 5. 2023 na společnost , právnická osoba, , jež jej převedla smlouvou ze dne 3. 4. 2024 na žalobce.2. Žalovaní společně užívají jedinou bytovou jednotku v domě a celou nemovitost nejméně od 20. 9. 2021 do 28. 2. 2025, čímž se na úkor žalobce a jeho předchůdců bezdůvodně obohacují z titulu nadužívání nemovitosti. Výše tohoto bezdůvodného obohacení za žalované období činí 61 280,25 Kč za každého. Svou aktivní legitimaci dovozoval žalobce též z kupních smluv a jejich dodatků, v nichž došlo k postoupení pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení na předchůdce žalobce a následně na žalobce.3. Žalobce dále navrhl vypořádání spoluvlastnictví přikázáním pozemků do jeho výlučného vlastnictví, když dům ani pozemky není možné reálně rozdělit a on má dostatečné prostředky k vyplacení podílů žalovaných.4. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemků, a to tak, že žalobce vlastní podíl o velikosti 1/8 a žalovaní vlastní podíly každý o velikosti 7/16 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobcův podíl vlastnila od 20. 9. 2021 paní , jméno FO, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí), jež jej převedla na základě kupní smlouvy ze dne 22. 5. 2023 na společnost , právnická osoba, (prokázáno touto kupní smlouvou), která jej převedla smlouvou ze dne 3. 4. 2024 na žalobce (prokázáno touto kupní smlouvou). Předmětný dům je podsklepený dům s jedním nadzemním podlažím a obytným podkrovím, který dispozicí představuje jednu bytovou jednotku. Výše obvyklého nájemného činila u domu za období od 20. 9. 2021 do 31. 12. 2021 částku 58 927 Kč, za rok 2022 částku 220 116 Kč, za rok 2023 částku 253 368 Kč, za rok 2024 částku 280 500 Kč a za rok 2025 částku 287 280 Kč. Hodnota nemovitosti činí částku 6 260 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ) Za užívání 1/8 nemovitosti tak v žalovaném období činí nájemné 122 560,50 Kč, hodnota podílů každého z žalovaných činí částku 2 738 750 Kč a žalobce je schopen tuto částku každému vyplatit (prokázáno jeho výpisem z účtu).6. Žalovaní předmětné prostory obývají po celé žalované období (prokázáno výpisem z centrální evidence obyvatel, doručenkami a kupními smlouvami). , jméno FO, převedla nároky z bezdůvodného obohacení na předchůdce žalobce v rámci kupní smlouvy na předchůdce žalobce (prokázáno touto kupní smlouvy) a ten převedl svou pohledávku na žalobce dodatkem č. , hodnota, ke kupní smlouvě (prokázáno tímto dodatkem). Žalovaní přes výzvy na předmětný dluh ničeho nehradili (prokázáno předžalobní výzvou).7. Žalovaní se k jednání nedostavili, nemohli tak být podle § 118a o. s. ř. poučeni.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle § 2999 odst. 1 o. z, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.10. Podle § 1121 o. z., každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.11. Podle § 1122 odst. 1 o. z., podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.12. Podle § 1126 odst. 1 o. z., každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci.13. V obecné právní teorii platí, že každý spoluvlastník je ideálním vlastníkem každé části věci a má právo se v daném rozsahu podílet na správě, ale i užívání této věci. Pokud někteří spoluvlastníci společně užívají celou věc, užívají ji vždy na úkor zbývajících spoluvlastníků. Nemají-li při tom důvod k takovému užívání, jde z jejich strany o bezdůvodné obohacení z nadužívání (vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4894/2007).14. Pokud žalovaní po žalované období společně užívali pozemky, obohatili se na úkor žalobce a jeho předchůdců v rozsahu velikosti jeho podílu. Každý se při tom podílel na obohacení na žalobcův úkor v poměru svých podílů. Tím žalovaným vznikla povinnost uhradit žalobci (jeho předchůdcům) náhradu za toto užívání ve výši odpovídající příslušnému podílu na nájemném obvyklém v místě a čase za toto užívání. Ke dni rozhodnutí byla celá pohledávka splatná, neboť se stala splatnou nejpozději doručením žaloby a jejího rozšíření žalovaným. Vzhledem k tomu, že žalobce na základě postoupení pohledávek nabyl práva na uhrazení takového bezdůvodného obohacení i za dobu, kdy podíl vlastnili jeho předchůdci, přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení za celé žalované období.15. Žalobce vyzval před podáním žaloby žalované k zaplacené části z této pohledávky. Soud proto žalobci přiznal též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.17. Následně se soud zabýval rozdělením spoluvlastnictví.18. Podle § 1140 odst. 1 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 věta první, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.19. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.20. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.21. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.22. Soud se zaobíral návrhem na vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci a uzavřel, že reálné rozdělení věci není možné. Dům je fakticky jednou bytovou jednotkou s jedním zázemím, přičemž takové rozdělení, aby mohly vzniknout 2 samostatné věci, není možné a ani ekonomické. Žalobce navíc neměl zájem na takovém dělení a žalovaní netvrdili, že by byli schopni takové dělení financovat. Rozdělit dům na bytové jednotky by pak bylo možné jen v případě, kdyby takové jednotky fakticky v domě již existovaly (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5764/2016).23. Soud se zaobíral možností přikázat věc některému z účastníků a uzavřel, že žalovaní nevyjádřili zájem nemovitost nabýt. Naproti tomu žalobce tento zájem vyjádřil a prokázal, že je dostatečně solventním k vyplacení jejich podílů.24. Soud za této situace zrušil spoluvlastnictví účastníků k pozemkům a ty přikázal do vlastnictví žalobce dle § 1147 o. z. Tomu pak uložil uhradit žalovaným odpovídající náhradu za jejich podíl. Lhůtu k plnění s ohledem na výši tohoto plnění stanovil na 30 dní.25. Pokud jde o náklady řízení rozhodl soud s ohledem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 11. 2020, sp. zn., I. ÚS 262/20, tak, že se v daném případě jedná o 2 spory, a to spor o zaplacení finanční částky a o spor o vypořádání spoluvlastnictví.26. O náhradě nákladů řízení ve věci vydání bezdůvodného obohacení rozhodl soud tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 861,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 755 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 598 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 11. 12. 2022, z částky 2 710 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 26. 11. 2024, z částky 5 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 2. 2025 a z částky 2 710 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 8. 2025 s tím, že odměna byla z původní částky 5 420 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč