9 C 48/2025-146 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání nemovitostí v k. ú. , adresa, , a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „předmětné nemovitosti“), které jsou v jejím výlučném vlastnictví, a to za období od , datum, do , datum, . Výši bezdůvodného obohacení odvozovala žalobkyně z obvyklého nájemného v místě a čase, které stanovila , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, . Ten určil výši obvyklého nájemného v místě a čase na částku , částka, . Žalovaná uhradila za užívání předmětných nemovitostí žalobkyni za žalované období celkem částku , částka, (, částka, měsíčně). Žalobkyně se proto domáhala zaplacení rozdílu výše obvyklého nájemného a částky, kterou žalovaná dobrovolně uhradila, ve výši , částka, . K vydání tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyně žalovanou vyzvala výzvou ze dne , datum, , která jí byla doručena do datové schránky. Protože žalovaná neuhradila peněžitý dluh ve lhůtě žalobkyní stanovené, požadovala žalobkyně dále přiznat i úrok z prodlení v zákonné výši.2. Žalovaná namítala, že výše bezdůvodného obohacení není řádně stanovena, když v minulosti v rámci předchozích sporů mezi účastníky kolísala výše obvyklého nájemného od cca , částka, až po , částka, . Závěrem uvedla, že vzhledem k tomu, že nebyla dostatečně exaktně zjištěna výše obvyklého nájemného ani v průběhu řízení, je namístě žalobu zamítnout.3. V průběhu řízení učili účastníci výslovně nesporným, že řízení o neplatnosti dražby, na základě které se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí, bylo pravomocně zastaveno. V žalovaném období od , datum, do , datum, žalovaná užívala předmětné nemovitosti a za toto období zaplatila žalobkyni za užívání předmětných nemovitostí celkem částku , částka, . Mezi účastníky zůstalo sporným pouze to, jaká je výše bezdůvodného obohacení.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, znaleckým posudkem a výslechem znalkyně a zjistil následující skutečnosti:5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, ze dne , datum, se podává, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí, a to od , datum, .6. Z výzvy ke zpřístupnění nemovitosti spoluvlastníkovi ze dne , datum, , dokladu o odeslání a dokladu o doručení zásilky soud zjistil, že žalobkyně v době, kdy vlastnila pouze jednu polovinu předmětných nemovitostí společně s žalovanou, vyzvala žalovanou ke zpřístupnění předmětných nemovitostí a tato výzva byla žalované doručena dne , datum, .7. Z výzvy ke zpřístupnění nemovitosti spoluvlastníkovi ze dne , datum, , dokladu o odeslání a dokladu o doručení zásilky soud zjistil, že žalobkyně v době, kdy vlastnila pouze jednu polovinu předmětných nemovitostí společně s žalovanou, opětovně vyzvala žalovanou ke zpřístupnění předmětných nemovitostí a tato výzva byla žalované doručena dne , datum, .8. Z výzvy k vyklizení ze dne , datum, , dokladu o odeslání a dokladu o doručení zásilky se podává, že žalobkyně informuje žalovanou, že se stala na základě dražby ke dni , datum, výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a vyzývá žalovanou, aby předmětné nemovitosti vyklidila do 10 dnů od doručení této výzvy, která byla žalované doručena dne , datum, .9. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, se podává, že objednatelem posudku je žalobkyně. Posudek stanovil obvyklou výši nájemného za užívání předmětných nemovitostí ve třech obdobích, a to pro období , datum, až , datum, na částku , částka, měsíčně, pro období , datum, až , datum, na částku , částka, měsíčně a pro období od , datum, do , datum, na částku , částka, . Posudek je opatřen doložkou podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).10. Z předžalobní výzva před podáním žaloby - zápočet vzájemných pohledávek ze dne , datum, a dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala přípisem jejího právního zástupce žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání předmětných nemovitostí v období od , datum, do , datum, v částce , částka, , a to do 7 dnů od odeslání této výzvy. Přípis byl adresován právnímu zástupci žalované a doručován do jeho datové schránky dne , datum, .11. Z výslechu znalkyně soud zjistil, že jí nejsou známy žádné nové skutečnosti a znalkyně proto setrvala na svých znaleckých závěrech. Při znaleckém zkoumání znalkyně zohlednila i skutečnost, že jí nebyl umožněn přístup do nemovitosti a oceňovala ji pouze zvenku. Byly jí však poskytnuty informace o dispozici a vybavení nemovitosti a dostala od žalobkyně i fotodokumentaci vnitřních prostor. S ohledem na nemožnost prohlídky vnitřních prostor závěr o výši běžného nájemného korigovala tak, že nepřistoupila k nejvyšší hranici možného nájemného a šla na hranici nižší. Znalkyně poukázala na to, že opatření ministerstva ohledně výše nájemného v předmětné lokalitě je vyšší než částka, ke které znalkyně dospěla. Zároveň ale předpokládala, že nemovitost je obyvatelná, neboť se v ní fakticky bydlí, což vyplývalo z účelu vyhotovení znaleckého posudku.12. Na základě provedeného dokazování a souhlasných tvrzení účastníků, která nebyla v rozporu s dalšími zjištěními, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:13. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který stanoví, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná užívala předmětné nemovitosti v žalovaném období bez právního důvodu. Ostatně existenci dohody o užívání předmětných nemovitostí žalovaná netvrdila, tedy ani neprokázala. Za užívání platila žalobkyni částku stanovenou vlastním rozhodnutím ve výši , částka, , která však zjevně nedosahovala výše obvyklého nájemného v místě a čase. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná se užíváním předmětných nemovitostí na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je tedy povinna takto získaný majetkový prospěch žalobkyni vydat. Spornou otázkou však bylo, jaká je výše tohoto bezdůvodného obohacení.15. Výši bezdůvodného obohacení v dané věci pak představuje výše obvyklého nájemného za užívání předmětných nemovitostí, neboť to je majetkový prospěch, který by žalobkyně ze svého majetku měla, pokud by tento neoprávněně neužívala žalovaná. Pokud se pak týká výše nájemného v místě a čase obvyklé, soud vyšel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , k němuž neměl žádných výhrad a který znalkyně zcela věrohodným způsobem obhájila v rámci svého výslechu. Za žalované období od , datum, do , datum, tak činilo obvyklé nájemné v daném místě částku , částka, měsíčně.16. Pokud se týká námitky žalované, že stanovení výše obvyklého nájemného nezohledňovalo skutečný stav vnitřních prostor a vybavení předmětných nemovitostí, soud této námitce nepřisvědčil. Znalkyně zcela přesvědčivě odůvodnila, že zohlednila skutečnost, že jí nebyl umožněn přístup do nemovitosti tak, že se přidržela nižší hladiny výše nájemného. Ostatně i pokud by předmětné nemovitosti měly nějaké nedostatky, tyto nebyly v řízení konkrétně tvrzeny a soud by k nim ani nemohl přihlédnout, když je to žalovaná, která předmětné nemovitosti dlouhodobě neoprávněně užívá a případné opotřebení vnitřních prostor předmětné nemovitosti tak jde k její tíži. V tomto směr soud poukazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve skutkově totožné věci (pouze bylo žalováno jiné období), v němž nebyla námitka nedostatků vnitřních prostor a vybavení předmětných nemovitostí akceptována a který byl v této otázce zcela potvrzen Krajským soudem v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .17. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalovaná se na úkor žalobkyně obohatila v částce , částka, měsíčně (, částka, – , částka, ), což za žalované období 21 měsíců činí celkem částku , částka, , je žaloba důvodná, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího od marného uplynutí lhůty, kterou žalobkyně stanovila žalované k vydání bezdůvodného obohacení v přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , tedy od , datum, .18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem,