18 C 302/2025-46 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 217 049,14 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 574, 91 Kč, úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 202 772, , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od 10. 9 2024 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „banka“), uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , Anonymizováno, //, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na jejímž základě banka poskytla žalovanému na jeho účet úvěr ve výši , částka, . Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky a ceník banky. Žalovaný se zavázal splácet bance tento úvěr v pravidelných 120měsíčních splátek ve výši 4 130,80 Kč, a to formou inkasa z účtu žalovaného. Úroková sazba byla stanovena na pevnou částku 10,99 % ročně. Žalovaný však porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že se opakovaně dostal do prodlení s úhradou splátek. Banka proto využila svého práva a prohlásila vyčerpané částky úvěru včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni 9. 9. 2024. Dlužná částka ve výši , částka, nebyla ze strany žalovaného uhrazena. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, splatného ke dni , datum, a úroků z prodlení ve výši , částka, ke dni , datum, . Ke dni , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný předmětný dluh nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy, která mu byla odeslána právním zástupcem žalobkyně doporučenou poštou dne , datum, . Ohledně zkoumání úvěruschopnosti ze strany banky žalobkyně uvedla, že způsob ověření úvěruschopnosti vyplývá z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. Úvěruschopnost žalovaného byla bankou zkoumána z vnitřních i vnějších zdrojů a dále na základě průměrných příjmů na běžném účtu žalovaného u banky, které činily částku 94 340 Kč měsíčně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti:4. Z návrhu smlouvy a akceptace návrhu smlouvy, včetně všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek a ceníku, soud zjistil, že banka uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, s úrokovou sazbou 10,99 % ročně, který bude žalovaným splácen ve 120 anuitních splátkách, kdy jedna anuitní splátka bude ve výši , částka, (viz návrh Smlouvy o půjčce na kliknutí č. , Anonymizováno, //, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , Akceptace návrhu smlouvy, Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Ceník banky).5. Z běžného účtu žalovaného vyhodnotila banka, že k okamžiku sjednání úvěrové smlouvy měl žalovaný průměrný měsíční příjem na účtu u banky ve výši , částka, . Žádné jiné konkrétní informace o majetkové situaci žalovaného v rámci ověřování úvěruschopnosti žalovaného banka nezjišťovala. Dále bylo ověřeno, že žalovaný k okamžiku uzavření úvěrové smlouvy neměl záznam v insolvenčním rejstříku, jeho doklady nebyly zneplatněny, neměl záznam na interním blacklistu banky a měl pouze pozitivní úvěrovou historii. V databázi SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh žalovaného po splatnosti. Na základě těchto informací banka rozhodla o poskytnutí předmětného úvěru (viz Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta).6. Předmětný spotřebitelský úvěr ve výši , částka, byl žalovanému poskytnut dne , datum, (viz Výpis z úvěrového a běžného účtu žalovaného u banky).7. Protože žalovaný řádně neplnil své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy, přistoupila banka k zesplatnění úvěru, a to ke dni , datum, (viz Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání.).8. Banka převedla pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalovanému přípisem ze dne , datum, (viz Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a stanovila mu lhůtu k úhradě do , datum, (viz Předžalobní výzva žalobkyně ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání).10. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný uzavřel s bankou Smlouvu o spotřebitelském úvěru dne , datum, , na základě které poskytla banka žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Následně přistoupila banka k zesplatnění tohoto úvěru, a to ke dni , datum, z důvodu porušení povinnosti žalovaného úvěr splácet. Nejpozději ke dni , datum, došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným z banky na žalobkyni. Úvěruschopnost žalovaného byla před sjednáním předmětné úvěrové smlouvy zkoumána toliko z veřejně přístupných registrů a dále z příjmů na běžném účtu žalovaného vedeném u banky.11. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce tři změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.17. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospě