25 C 21/2026-16 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 2. 10. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně s žalovaným dne 13. 9. 2022 uzavřela Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 658 Kč, skládající se ze splátky jistiny, pojištění a úroku ve výši 19,99 % ročně, a to vždy k 13. dni v měsíci počínaje dne 13. 10. 2022. Dále byl mezi stranami sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 600 Kč. Ve Smlouvě bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Žalovaný řádně a včas poskytnutý úvěr nesplácel, ode dne 13. 6. 2025 žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně úvěr ke dni 20. 8. 2025 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celé dlužné částky dopisem. Celková dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru 24 326,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 303,45 Kč od 13. 5. 2025 do 19. 8. 2025 (tj. do dne předcházejícího zesplatnění), smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 24 326,98 Kč od 20. 8. 2025 do 11. 9. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 24 326,98 Kč od 12. 9. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 24 326,98 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když se účastníci k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel s žalobkyní (prostřednictvím služby Zonky.cz) dne 13. 9. 2022 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 600 Kč a úrok ve výši 19,99 % ročně, v 90 měsíčních splátkách po 658 Kč, splatných vždy k 13. dni v měsíci, se splatností první splátky dne 13. 10. 2022 (viz Smlouva o úvěru ze dne 13. 9. 2022, Potvrzení o zaslání potvrzovací sms a následnému podpisu smlouvy). Nedílnou součástí Smlouvy o úvěru jsou Úvěrové podmínky (viz bod 6 Smlouvy). Žalovaný stvrdil, že se seznámil s Úvěrovými podmínkami a rozumí jim. V bodu 5 Smlouvy o úvěru ve spojení s bodem 6.2 Úvěrových podmínek si strany sjednaly, že pokud je žalovaný v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru, nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. V bodu 5 Smlouvy o úvěru ve spojení s bodem 6. 1 Úvěrových podmínek bylo dále sjednáno, že v případě, že se žalovaný opozdí s platbou splátky nebo jiné platby podle smlouvy o úvěru, je žalobkyně oprávněna žalovanému naúčtovat až do doby úplného splacení úvěru: a) náklady, které žalobkyně účelně vynaloží na vymáhání pohledávky žalovanému (např. na upomínku nebo advokátní kancelář), b) smluvní pokutu ve výši až 500 Kč, a to za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu, c) zápůjční úrokovou sazbu, na které se žalobkyně s žalovanou dohodly ve smlouvě, d) úrok z prodlení, jehož roční výše odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, navýšené dle platného nařízení vlády č. 351/2013 Sb. o 8 procentních bodů, repo sazbou rozhodnou pro stanovení výše úroků z prodlení ve smyslu výše uvedeného nařízení vlády je 2T repo sazba. Dne 13. 9. 2022 byl žalovanému úvěr vyplacen na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, , uvedený ve Smlouvě (viz potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 21. 8. 2025). Žalovaný řádně hradil splátky až do splátky splatné dne 13. 5. 2025, splátku splatnou dne 13. 6. 2025 a následující splátky neuhradil (viz Splátkový kalendář). Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 8. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (viz dopis ze dne 20. 8. 2025, tzv. předžalobní výzva). Žalovaný, ač byl k úhradě dlužné částky vyzván, neuhradil do dnešního dne ničeho. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému posoudila schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, kdy vycházela z informací poskytnutých žalovaným, z výpisů z bankovního účtu žalovaného, informací získaných z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku, z registru SOLUS a ověřením, že na žalovaného není vedeno exekuční řízení. Žalovaný před uzavřením Smlouvy o úvěru uvedl příjem 27 000 Kč čistého měsíčně, celkové výdaje včetně splátek úvěru 17 000 Kč, žalobkyně proto dospěla k závěru, že žalovaný má disponibilní čistý měsíční příjem ve výši 17 229 Kč, z něhož bude schopen předmětný úvěr splácet (viz Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru ze dne 21. 8. 2025, Výpis z bankovního a nebankovního registru, Výpis účtu žalovaného).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo již za jeho účinnosti.7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky, jakož i platit sjednané úroky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, dluh doposud zcela neuhradil, dostal se do prodlení, v důsledku čehož je ode dne následujícího po splatnosti celkové dlužné částky v prodl