25 C 286/2025-48 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 12. 2025 se žalobkyně domáhala zrušení vyživovací povinnosti k žalované s účinností od 25. 10. 2024 naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu , adresa, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, žalovaná, její dcera, nabyla zletilosti, žalobkyně se s ní proto snažila spojit a domluvit na dalším plnění vyživovací povinnosti, to se jí bohužel nepodařilo, neboť žalovaná s ní dlouhodobě odmítá kontakt. Žalobkyně se proto obrátila na žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce přípisem ze dne 21. 8. 2025 s cílem dosáhnout dohody ohledně dalšího plnění vyživovací povinnosti, přičemž v přípise vyjádřila žalobkyně lítost nad přerušením kontaktu mezi ní a dcerou a současně žalovanou požádala o sdělení nějakých informací o dceři. Dopis byl žalované adresován do vlastních rukou, žalovaná si jej však nepřevzala. Opětovně právní zástupce žalobkyně žalovanou kontaktoval stejným přípisem v říjnu roku 2025, i tento se vrátil jako nevyzvednutý. Žalobkyně nemá o žalované žádné informace a nedaří se jí ani jejímu právnímu zástupci s ní spojit.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila s tím, že s návrhem souhlasí, je plnoletá a je schopna se sama živit a výživné po žalobkyni nepožaduje. K doručenému předvolání k jednání se žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřila s tím, že se zrušením vyživovací povinnosti souhlasí, k návrhu se připojuje a žádá, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:4. Z Rozsudku Okresního soudu , adresa, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že o úpravě poměrů žalované bylo rozhodnuto naposledy rozsudkem , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým byla schválena dohoda rodičů, v níž se rodiče dohodli na tom, že žalovaná byla svěřena do péče otce a matka, tj. žalobkyně, se zavázala přispívat na výživu žalované částkou 2 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce, s účinností od 1. 4. 2021.5. Z výzvy právní zástupkyně žalobkyně spolu s kopiemi obálek a dodejky soud zjistil, že žalobkyně se prostřednictvím své právní zástupkyně přípisem ze dne 21. 8. 2025 snažila kontaktovat žalovanou, přičemž jí sdělovala, že s ohledem na skutečnost, že ode dne , datum, je žalovaná již zletilá, je nutné se dohodnout na dalším plnění výživného, které by mělo být správně plněno k rukám žalované, současně žalované nabídla dvě možnosti. Zároveň žalobkyně vyjádřila hlubokou lítost nad tím, že došlo k přerušení kontaktu mezi nimi a současně uvedla, že by velmi stála o obnovení kontaktu, či alespoň nějaké komunikace mezi nimi a současně požádala o sdělení alespoň nějakých informací o žalované. Tento přípis byl odeslán dne 25. 8. 2025 a následně ještě dne 15. 10. 2025, oba dopisy se právní zástupkyni žalobkyně vrátily z důvodu nevyzvednutí.6. Z těchto důkazů měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný.7. Na základě provedeného dokazování došel soud k následujícím skutkovým závěrům. Naposledy byla vyživovací povinnost žalobkyně přispívat na výživu žalované stanovena Rozsudkem Okresního soudu , adresa, – , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a to ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná se zrušením vyživovací povinnosti souhlasila a uvedla, že je sama schopna se živit.8. Po právní stránce soud věc hodnotil podle ust. § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy podle odst. 1 předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle odst. 2 vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.9. Dále podle ust. § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.10. Jak se podává z komentáře k ust. § 911 od Wolters Kluver, jedním ze základních předpokladů pro vznik práva na výživné je stav potřebnosti oprávněného, již zákon označuje jako „neschopnost sám se živit“. Čili vyživovací povinnost např. rodiče k dítěti není obecně podmíněna ukončením určitého stupně vzdělání ani věkem (zletilostí) dítěte. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že úprava výživného, která byla stanovena ještě v době nezletilosti dítěte, i po nabytí/dosažení zletilosti nadále trvá.11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se domáhala zrušení vyživovací povinnosti k žalované naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu , adresa, -, Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, , a to s účinností od , datum, . Sama žalovaná se k žalobě vyjádřila s tím, že se zrušením vyživovací povinnosti souhlasí, výživné nadále nepožaduje a je sama schopna se živit.12. Vzhledem k uvedeným důvodům soud žalobě jako důvodné vyhověl, když dospěl k závěru, že v daném případě vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované, její dceři, k 25. 10. 2024 zanikla.13. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přitom přihlédl rovněž i ke skutečnosti, že žalobkyně se snažila o kontaktování žalované dvakrát před podáním žaloby, avšak bezúspěšně a žalovaná se vyjádřila až na výzvu soudu a na základě nařízeného soudního jednání. Náklady řízení se sestávají z nákladů zastoupení advokátem tvořené odměnou advokáta ve výši 9 438 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) za čtyři úkony při sazbě za jeden úkon 1 500 Kč, (když tarifní hodnota podle § 9 odst. 2 advokátního tarifu činí 10 000 Kč), a to za přípravu a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u soudního jednání dne 17. 4. 2026 a náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč za 4 úkony a 21% DPH (tj. 1 638 Kč), když zástupce žalobkyně je plátcem DPH.14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).