25 C 94/2026-17 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 5. 1. 2026 domáhala zaplacení částky 41 517,07 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela s žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 30. 8. 2024 žalovaná uzavřela s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč a žalované bylo umožněno čerpání kontokorentu na účtu č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaná tyto Podmínky porušila, byl jí kontokorent zablokován a žalovaná jej nemohla dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovanou, přistoupila žalobkyně následně k zesplatnění kontokorentu, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne 3. 11. 2025. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 36 977,90 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 873,33 Kč od 1. 8. 2025 do 2. 11. 2025. Od zesplatnění kontokorentu žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 36 977,90 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 36 977,90 Kč od 3. 11. 2025 do 30. 11. 2025, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 36 977,90 Kč od 13. 11. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 36 977,90 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 878,33 Kč od 1. 8. 2025 do 2. 11. 2025.2. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná se zavázala disponovat s penězi na běžném účtu č. , č. účtu, jen do výše dostupného zůstatku a udržovat na něm dostatek peněžních prostředků k pokrytí předpokládaných plateb. Žalovaná se však na běžném účtu dostala do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 4 359,17 Kč, jehož zaplacení po žalované se touto žalobou též domáhá.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.6. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 2. 10. 2015 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytovat žalované bankovní a platební služby, a to běžný účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí Rámcové smlouvy byly Obchodní podmínky, Ceník, Podmínky pro používání úvěru (viz Rámcová smlouva č. , hodnota, ). Dne 30. 8. 2024 byl mezi účastníky uzavřen Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, , na jehož základě žalobkyně poskytla žalované úvěr s možností přečerpání běžného účtu č. , č. účtu, (tzv. kontokorent) do celkové výše 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni peněžní prostředky poskytnuté formou povoleného debetu a uhradit úroky ve výši 18,90 % ročně z poskytnutého povoleného debetu, a to v průběžných splátkách, spočívajících v každém připsání peněz na běžný účet. Žalovaná se současně zavázala splatit úvěr do jednoho roku od data prvního čerpání, tedy aby alespoň jednou za rok od data prvního čerpání byl na běžném účtu kladný zůstatek (viz Dodatek č. č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, ). V Podmínkách pro používání kontokorentu bylo pro případ porušení smlouvy žalovanou sjednáno oprávnění žalobkyně blokovat nevyčerpanou část kontokorentu a prohlásit kontokorent za ihned splatný (tzv. zesplatnění) (viz Podmínky pro používání kontokorentu – část Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli). Dle Podmínek pro používání kontokorentu se za případ porušení smlouvy o kontokorentu považuje zejména prodlení žalované s úhradou jakéhokoli dluhu vůči žalobkyni, porušení jiné povinnosti žalované nebo nesplnění jakéhokoli závazku popsaného v rámcové smlouvě, ve smlouvě o kontokorentu, v obchodních podmínkách, podmínkách pro používání kontokorentu, situace, kdy došlo ke zhoršení finanční nebo majetkové situace žalované, které ohrožuje návratnost nebo splacení kontokorentu, nebo takové zhoršení situace hrozí, třeba když je majetek žalované předmětem výkonu rozhodnutí, exekuce nebo dražby (viz Podmínky pro používání kontokorentu – část Co považujeme za případ porušení). Dle Obchodních podmínek se za podstatné porušení povinností z Rámcové smlouvy považuje mj. nepovolený mínusový zůstatek na účtu nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů (viz Obchodní podmínky účinné od , datum, ). Žalovaná čerpala kontokorent částkou v celkové výši 36 977,90 Kč, od 13. 8. 2025 byl kontokorent zablokován z důvodu exekuce. Od 14. 8. 2025 účet vykazoval záporný zůstatek, ke dni 25. 11. 2025 činil zůstatek na účtu žalované mínus 4 539,17 Kč (viz Přehled čerpání a splácení kontokorentu, Výpis z běžného účtu). Protože žalovaná úvěr řádně nesplácela a dostala se do nepovoleného záporného zůstatku, žalobkyně veškeré dluhy žalované (kontokorent a běžný účet č. , č. účtu, ) zesplatnila ke dni 3. 11. 2025 a výzvou z téhož dne vyzvala žalovanou k úhradě celkového dluhu do 12. 11. 2025 s upozorněním, že v případě neuhrazení dlužné částky se žalobkyně bude svého nároku domáhat žalobou u soudu (viz Výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva). Žalovaná částka 41 517,07 Kč sestává z čerpané jistiny ve výši 36 977,90 Kč a záporného zůstatku na účtu ve výši 4 539,17 Kč.7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.8. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.9. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž se žalobkyně zavázala k poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím kontokorentního úvěru, jehož podmínky však žalovaná nedodržela, když v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela a dostala se do nepovoleného záporného zůstatku. Z tohoto důvodu žalobkyně v souladu se smlouvou veškeré dluhy žalované zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná svou povinnost nesplnila řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradila a dostala se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 661 Kč.14. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.