35 C 389/2025-43 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal vyklizení ve výroku označených nemovitostí (dále jen „nemovitosti“), neboť od 13. 1. 2025 k nim žalovaná pozbyla vlastnické právo a vlastníkem se v exekuční dražbě stal žalobce. Žalovaná nemovitosti užívá bez právního důvodu. Dne 24. 1. 2025 žalovaná projevila žalobci zájem uzavřít nájemní smlouvu na užívání nemovitostí za celkovou cenu nájmu 16 510 Kč měsíčně, nájemní smlouvu však doposud se žalobcem neuzavřela. K dobrovolnému vyklizení nemovitostí byla žalovaná vyzvána, avšak do dnešního dne žalovaná nemovitosti nevyklidila.2. Žalovaná se vyjádřila tak, že nárok žalobce zcela neuznává. Svůj zájem o dané nemovitosti projevila v únoru 2025 s tím, že jí byla předložena předběžná cena nájmu, která měla být dle sdělení starosty standardní. Stav nemovitostí však předložené ceně nájmu neodpovídá (žádný zdroj pitné vody, žumpa místo kanalizace, vytápění pouze malými kamny na topné dřevo v jedné místnosti). Přítomna je pouze studna s užitkovou vodou, která by zůstala na pozemku města, který by nebyl pronajatý. , právnická osoba, je nutné zajišťovat z externích zdrojů. Přestože opakovaně žádala o úpravu nájemní smlouvy, nedostala žádnou odpověď. , adresa, toho jí bylo doručeno rozhodnutí o revokaci souhlasu s pronájmem. Veškeré vybavení, které se v nemovitosti nachází, je majetkem třetí osoby. Nemovitosti žalovaná nabyla bez svého vědomí tím, že jí na základě darovací smlouvy zapsal na katastrálním úřadě předchozí spolumajitel. O vlastnictví se dozvěděla až před dražbou. Jelikož je dcera žalované nezletilá, tak domluva zněla, že darovací smlouva bude registrována na katastru nemovitostí až dosáhne zletilosti. Nemovitosti momentálně spravuje jménem osoby, která je uvedena v nájemní smlouvě jako věcné břemeno užívání a je ze zdravotních důvodů neschopná činit tak sama. Darovací smlouva, její registrace na katastru nemovitostí, tak průběh samotné dražby, jsou soudně napadeny. Exekutor, který dražbu provedl, jí poskytl závěrečné usnesení teprve po roce po jejím konání.3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce je zapsaným vlastníkem nemovitostí, které žalovaná užívá. K zápisu vlastnického práva došlo na základě exekuční dražby. Účastníci řízení spolu jednali ohledně uzavření nájemní smlouvy, avšak k jejímu uzavření nedošlo.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, jehož vlastnické právo bylo zapsáno na základě rozhodnutí o příklepu, které nabylo právní moci dne 18. 12. 2024 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobce vyzval žalovanou k vyklizení nemovitostí a jejich řádnému předání výzvou ze dne 28. 8. 2025 (prokázáno touto výzvou včetně dodejky), avšak žalovaná povinnost nesplnila.5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Navrhované důkazy, tj. výslech starosty , Anonymizováno, , exekutora odpovědného za dražební prodej a zástupce z katastru nemovitostí, měly směřovat k prokázání nesporných skutečností, které nejsou pro rozhodnutí věci směrodatné. Uvedené důkazy proto soud pro nadbytečnost zamítl.6. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.7. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.8. Soud posoudil žalobu a shledal, že byla podána důvodně. Žalovaná užívá nemovitosti v žalobcově vlastnictví, ač k tomu nemá žádný právní důvod. Soud proto ve smyslu § 1040 a násl. o. z. rozhodl o povinnosti žalované nemovitosti vyklidit.9. Pokud žalovaná zpochybňovala žalobcovo vlastnické právo s tím, že nedošlo k řádnému provedení exekuční dražby, a to i s ohledem, že k zápisu vlastnického práva žalované došlo neoprávněně, jde o námitku irelevantní. Žalovaná dle vlastních slov věděla o provedení exekuční dražby ještě před tím, než k ní došlo. Měla a mohla za této situace se procesně relevantním způsobem obrátit na soudního exekutora a exekuční soud, případně měla podat odvolání do rozhodnutí o příklepu. Nechala-li nabýt předmětné rozhodnutí právní moci, nabyl žalobce vlastnického práva (vizte § 336l o. s. ř.).10. Pokud žalovaná argumentovala neplatností smlouvy, na jejímž základě došlo k zápisu vlastnického práva ve prospěch její osoby, avšak ona nebyla vlastníkem nemovitosti, je i tato námitka nepřípadná. Vlastníku věci, která je předmětem exekučního prodeje, náleží ochrana proti takovému prodeji postupem dle § 267 o. s. ř. Pokud nevyužil své ochrany, došlo prodejem k zániku jeho vlastnického práva.11. Jen pro úplnost soud poznamenává, že i kdyby měla přislíbeno nabytí vlastnického práva k nemovitostem, tak z obsahu tvrzení žalované je nepochybné, že se vlastnicí zatím nestala a příslib nabytí vlastnického práva k nemovitosti není důvodem způsobilým k zvrácení exekučního prodeje takové nemovitosti.12. Ani námitka žalované o tom, že v nemovitosti se nachází věci třetí osoby není důvodná, neboť to na její povinnost nemovitosti vyklidit od svého majetku nemá vliv.13. Soud za této situace žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř., když neshledal důvod se od tohoto ustanovení odchýlit.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 919 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč (hodnotu práva nebo věci lze určit jen s nepoměrnými obtížemi). Této tarifní hodnotě odpovídá sazba 2 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobce ve věci učinil celkem čtyři úkony právní služby, kterými byly: příprava právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., účast na jednání soudu dne 29.1.2026 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. a jednoduchá výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. Tomu odpovídá odměna ve výši 8 050 Kč zvýšená dále o čtyři paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. Zástupce žalobce je plátcem DPH, tudíž mu náleží též částka 2 069 Kč (21 % z 9 850 Kč). Celkově je tedy žalovaná povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 16 919 Kč (8 050 Kč + 1 800 Kč + 2 069 Kč a soudní poplatek 5 000 Kč).