35 C 444/2025-53 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že jeho předchůdce (, právnická osoba, .) a žalovaný uzavřeli dne 14. 5. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobce žalovanému částku 280 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem 14,99 % ročně a poplatky související s poskytnutím úvěru prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v částce 4 815 Kč. Žalovaný neplnil řádně takže banka zesplatila úvěr ke dni 27. 4. 2024. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 7. 2024 s účinností ke dni 1. 8. 2024. K tomuto datu žalovaný dlužil na jistině částku 231 681,25 Kč, úrok z úvěru ve výši 9 114,10 Kč, úrok z prodlení ve výši 8 922,90 Kč a poplatky ve výši 396 Kč. Na dluh uhradil žalobci částku 1 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 14. 5. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobce žalovanému částku 280 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem 14,99 % ročně a poplatky související s poskytnutím úvěru prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v částce 4 815 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru včetně sazebníku a úvěrových podmínek). Věřitel poskytl žalovanému předmětnou částku a žalovaný na ni postupně uhradil do zesplatnění částku 228 822,60 Kč (prokázáno bilancí) a následně dle žalobce ještě částku 1 000 Kč. Žalovaný neplnil dle smlouvy, takže byl dluh ke dni 27. 4. 2024 zesplatněn (prokázáno výzvou k plnění). Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 7. 2024 (prokázáno smlouvou včetně příloh a oznámením o postoupení pohledávky). Přes výzvu žalovaný dluh neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou).4. Soud se zabýval zkoumáním schopnosti žalovaného dluh splnit. Z výpisů z účtů, posouzení úvěryschopnosti je sice nepochybné, že žalovaný byl zaměstnán s příjmem okolo 25 000 Kč, byl však již soustavně zatížen 2 úvěry a kontokorentním úvěrem, přičemž systematicky jej čerpal skoro v maximální výši. Z výpisů z účtů je při tom zřejmé, že žalovaný vykazuje chování hráče hazardních her a půjčuje si i částky blízké jeho příjmu od kolegů.5. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).6. Soud uzavřel, že věřitel této povinnosti nedostál, když z chování žalovaného v době poskytnutí úvěru je nepochybné rizikové chování osoby, která fakticky není schopna dostát svým závazkům a která se vystavuje hazardu. Pokud původní věřitel za této situace poskytl žalovanému úvěr učinil tak v situaci, kdy bylo zřejmé, že úvěr o výši 280 000 Kč nebude schopen splnit. Za této situace nelze než uzavřít, že majetkové poměry žalovaného nebyly zkoumány řádně, čímž došlo k zatížení kontraktačního procesu vadou, která způsobila absolutní neplatnost smlouvy.7. Soud za této situace žalobci jako právnímu nástupci věřitele přiznal poskytnuté prostředky ponížené o již uhrazené splátky (které soud započetl na jistinu, když k jejich datu nebyly jiné pohledávky) jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Splatnost pohledávky soud stanovil na základě zesplatňující výzvy. Soud proto žalobci přiznal ode dne následujícího též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Dodatečnou platbu 1 000 Kč pak soud započetl na do té doby vzniklý úrok z prodlení.9. Soud následně zamítl neplatně sjednané nároky (úroky a poplatky), již uhrazenou jistinu, jakož i úrok z prodlení za období, kdy žalovaný v prodlení nebyl. Soud dále zamítl úrok z prodlení z částky, se kterou žalovaný nebyl v prodlení.10. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.11. Písemné vyhotovení rozsudku reflektuje doplňující rozsudek vyhlášený na stejném jednání, když bylo původně opominuto výslovně zamítnout již uhrazenou jistinu. Soud proto rozhodl dle § 166 o. s. ř. a tento rozsudek doplnil a v písemném vyhotovení původního rozsudku jej reflektoval.