35 C 63/2025-197 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že žalovaný spolu s věřitelem (společností , právnická osoba, .) uzavřel větší množství kontraktů, na jejichž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky, jež se žalovaný zavázal vrátit. Žalobce nabyl předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024.a) Na základě smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne 11. 1. 2022 poskytl věřitel žalovanému běžný účet č. , hodnota, , za který se žalovaný zavázal hradit poplatky. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, takže banka odstoupila od smlouvy s účinností ode dne 11. 7. 2024. K tomuto datu žalovaný dlužil částku 440 Kč.b) Dne 6. 3. 2023 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem 10,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 738,90 Kč. Žalovaný dluh neplnil, takže banka zesplatila dluh ke dni 23. 5. 2024. Ke dni postoupení žalovaný dlužil na jistině částku 71 686,57 Kč, poplatcích 998 Kč, úroku 3 182,61 Kč a úroku z prodlení 127,91 Kč.c) Dne 20. 7. 2023 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem 19,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 727 Kč. Žalovaný dluh neplnil, takže banka zesplatila dluh ke dni 29. 7. 2024. Ke dni postoupení žalovaný dlužil na jistině částku 54 979,80 Kč, poplatcích 486,08 Kč, úroku 5 081,89 Kč a úroku z prodlení 56,38 Kč.d) Dne 11. 7. 2023 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem 11 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 125 Kč. Žalovaný dluh neplnil, takže banka zesplatila dluh ke dni 23. 5. 2024. Ke dni postoupení žalovaný dlužil na jistině částku 36 601,61 Kč, poplatcích 1 952 Kč, úroku 1 612,95 Kč a úroku z prodlení 97,58 Kč.e) Dne 11. 1. 2022 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě umožnil žalovanému na svém běžném účtu přečerpat až do výše 1 000 Kč. Žalovaný přečerpal tento limit a dlužil tak věřiteli částku 2 497 Kč, kterou věřitel zesplatnil ke dni 17. 5. 2024.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobce nezkoumal řádně schopnost žalovaného dluh splnit.3. Svou mezinárodní příslušnost posoudil soud dle čl. 4 nařízení Brusel I bis.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce nabyl předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024. Žalovanému pak u jednotlivých pohledávek bylo postoupení oznámeno. Žalovaný přes výzvu dluh neuhradil (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení a předžalobní výzvou).5. Věřitel (společnost , právnická osoba, .) a žalovaný (prokázáno potvrzením o totožnosti klienta) uzavřeli dne 11. 1. 2022 smlouvu poskytování bankovních služeb ze dne 11. 1. 2022 poskytl věřitel žalovanému běžný účet č. , hodnota, , jež se žalovaný zavázal udržovat v kladném zůstatku a za který se zavázal hradit poplatky (prokázáno smlouvou včetně obchodních podmínek a ceníky). Žalovaný tuto povinnost nesplnil, takže banka odstoupila od smlouvy s účinností ode dne 11. 7. 2024 (prokázáno odstoupením od smlouvy). K tomuto datu žalovaný dlužil částku 440 Kč (prokázáno výpisem z účtu).6. Dne 6. 3. 2023 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 80 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem 10,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 738,90 Kč (prokázáno návrhem smlouvy a akceptací). Žalovaný dluh neplnil, takže banka zesplatila dluh ke dni 23. 5. 2024 (prokázáno zesplatněním dluhu). Ke dni postoupení žalovaný dlužil na jistině částku 71 686,57 Kč, poplatcích 998 Kč, úroku 3 182,61 Kč a úroku z prodlení 127,91 Kč (prokázáno výpisy).7. Dne 20. 7. 2023 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 60 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem 19,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 727 Kč (prokázáno návrhem smlouvy a akceptací). Žalovaný dluh neplnil, takže banka zesplatila dluh ke dni 29. 7. 2024 (prokázáno zesplatněním dluhu). Ke dni postoupení žalovaný dlužil na jistině částku 54 979,80 Kč, poplatcích 486,08 Kč, úroku 5 081,89 Kč a úroku z prodlení 56,38 Kč (prokázáno výpisy). Žalovaný na tento dluh uhradil celkově částku 10 677,68 Kč (prokázáno výpisy).8. Dne 11. 7. 2023 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 40 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem 11 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 125 Kč (prokázáno návrhem smlouvy a akceptací). Žalovaný dluh neplnil, takže banka zesplatila dluh ke dni 23. 5. 2024 (prokázáno zesplatněním dluhu). Ke dni postoupení žalovaný dlužil na jistině částku 36 601,61 Kč, poplatcích 1 952 Kč, úroku 1 612,95 Kč a úroku z prodlení 97,58 Kč (prokázáno výpisy).9. Dne 11. 1. 2022 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě umožnil žalovanému na svém běžném účtu přečerpat až do výše 1 000 Kč (prokázáno touto smlouvou). Žalovaný přečerpal tento limit a dlužil tak věřiteli částku 2 497 Kč (prokázáno výpisy), kterou věřitel zesplatnil ke dni 17. 5. 2024 (prokázáno zesplatněním).10. U pohledávek pod písmeny b)-e) se soud zabýval, zda věřitel zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit. Věřitel při tom vycházel z příjmů žalovaného, které ověřil na základě výpisů z účtů, matematických modelů a sjetin registrů a zjistil, že v případě kontokorentu 1 000 Kč pod bodem e) žalovaný hospodařil s částkou převyšující 30 000 Kč, v případě úvěru pod bodem b) žalovaný hospodařil s částkou převyšující 36 000 Kč, přičemž jedinou pohledávkou žalovaného byla pohledávka pod písmenem e), v případě úvěru pod bodem d) žalovaný hospodařil s částkou 25 163 Kč a výdaje činily částku 16 026 Kč. Žalovaný tak na splátku úvěru a další výdaje měl k dispozici částku 9 137 Kč, v případě úvěru pod bodem c) žalovaný hospodařil s částkou 25 163 Kč a výdaje činily částku 21 422 Kč. Žalovaný tak na splátku úvěru a další výdaje měl k dispozici částku 3 741 Kč.Jen pro úplnost soud seřadil pohledávky dle data vzniku úvěru.11. Soud s ohledem na čl. 3 nařízení Řím I. věc posoudil dle práva České republiky.12. Strany uzavřely pod pohledávkou a) a e) smlouvu o účtu dle § 2662 a násl. o. z., přičemž v případě vzniku debetního zůstatku se přiměřeně užijí ustanovení smlouvy o úvěru (vizte § 2665 o. z. ve spojení s § 2395 a násl. o. z.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do nepovolených debetů, přiznal soud žalobci jako právnímu nástupci věřitele tento dluh spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. U pohledávek b) až d) pak soud uzavřel, že strany uzavřely 3 smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda věřitel u každé z nich zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).14. Při hodnocení zkoumání schopnosti žalovaného dluh splnit pak žalobce (jeho předchůdce) vyšel z příjmů žalovaného a jeho pohybů na účtu za předcházející období. Vyhodnotil jeho výdaje, zjistil jeho existentní dluhy z registrů a u pohledávky b) a d) správně uzavřel, že žalovaný byl schopen těmto závazkům dostát.15. Soud za této situace přiznal žalobci jako nástupci věřitele dlužné jistiny včetně sjednaného úroku, poplatků a úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Jinak tomu je ale u pohledávky c), u níž došlo k nesprávnému hodnocení schopnosti dluh splnit. Na základě příjmů a výdajů totiž stanovil po uhrazení splátky žalovanému rezervu asi 2 000 Kč. Při takovéto rezervě a velikosti dosavadního zadlužení existovala pochybnost o schopnosti žalovaného dluh splnit. Tato pochybnost byla umocněna i skutečností, že si žalovaný půjčoval v krátkém období ani ne 1 měsíce opakovaně. Šlo tak o rizikové chování, na jehož základě měl věřitel odmítnout smlouvu uzavřít. Pokud tak neučinil, zatížil své jednání vadou, která způsobila neplatnost smlouvy.17. Soud za této situace žalobci jako nástupci původního věřitele přiznal bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z. ve výši poskytnuté jistiny ponížené o již uhrazenou částku, kterou je třeba celou započíst na jistinu. Soud následně ode dne zesplatnění přiznal též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. Lhůtu k plnění stanovil s