5 C 27/2026-54 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím, když tvrdila, že je věřitelkou žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod sp. zn.: , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „původní věřitel“) a mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Původní věřitel se žalovanou uzavřel dne , datum, Smlouvu o , právnická osoba, č. , hodnota, , v níž se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se smluvním úrokem ve výši 12,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle smlouvy a Ceníku. Protože žalovaná nezasílala splátky řádně a včas, původní věřitel přistoupil dne 28. 3. 2025 k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 72 717,89 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 117,53 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 344,28 Kč a z dlužných poplatků ve výši 714 Kč. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána rovněž předžalobní výzvou, neuhradila však ničeho. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalované nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání dne 9. 3. 2026 se žalovaná bez omluvy nedostavila a žalobkyně a její zástupce se z účasti na jednání omluvili, soud projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.5. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne , datum, Smlouvu o , právnická osoba, č. , hodnota, , v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se smluvním úrokem ve výši 12,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle smlouvy a Ceníku (viz Žádost o poskytnutí informací o úvěru, Návrh na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, , Akceptace návrhu Smlouvy o , právnická osoba, , Produktové podmínky pro osobní úvěry , právnická osoba, ., Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, Všeobecné obchodní podmínky, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Údaje klienta). Částka úvěru byla žalované poskytnuta bankovním převodem dne , datum, (viz Mimořádný výpis z účtu č. , hodnota, , Souhrnný výpis pohybů na účtě číslo účtu: , Anonymizováno, ). Dne , datum, přistoupil původní věřitel k zesplatnění dluhu (viz Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu), žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána rovněž předžalobní výzvou (viz Oznámení o právním zastoupení, výzva k úhradě dluhu).6. Žalobkyně je právní nástupkyní původního věřitele na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, a smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi původním věřitelem jako postupitelem a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , jako postupníkem, kdy toto postoupení bylo žalované oznámeno (viz Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, Smlouva o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , Přehled podacích čísel, Potvrzení úplaty), a smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, kdy toto postoupení bylo žalované oznámeno (viz Smlouva o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , Seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávek + předžalobních výzev - spol. , právnická osoba, .).7. Původní věřitel zkoumal před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované na základě poskytnutých údajů žalované (viz Údaje klienta, Prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti), dále provedl náhled do bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS) a kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR) (viz Manuální vstup Konsolidovaného blacklistu, protokol o ověření úvěruschopnosti klienta).8. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.9. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dále, s ohledem na spotřebitelský charakter uzavřené smlouvy, rovněž i na právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).10. S ohledem na právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru se soud musel zabývat otázkou, zda žalobkyně splnila povinnost stanovenou jí ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a sice před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Z listin označených žalobkyní k důkazu a založených ve spise nelze považovat za prokázané, že příjmy a výdaje žalované jako klienta byly náležitým způsobem zkoumány, a její úvěruschopnost tak byla řádně prověřena. Žalobkyně blíže nezkoumala ani příjmy a ani výdaje žalované, tedy kde žalovaná bydlí, jaké konkrétní výdaje vynakládá na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (voda, elektřina, příp. plyn), které lze doložit poměrně snadno (např. výpisem z účtu). Spolehla se pouze na sdělení žalované. Žalobkyní nebyly zkoumány ani další běžné měsíční výdaje žalované jako např. na jízdné, platby mobilnímu operátorovi, záliby, ošacení, atd. Žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé vyplnění formuláře, resp. v tomto případě žádosti o úvěr žalobkyně nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným ustanovením § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. Ve vztahu k žalobkyní odkazovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 soud konstatuje, že Nejvyšší soud svůj závěr, podle něhož nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut), vyslovil při posuzování případu, kde došlo ze strany žalovaného k úplnému splacení úvěru a zpětně pak bylo žalováno vydání uhrazeného příslušenství úvěru jako bezdůvodného obohacení s poukazem na neplatnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. V daném případě však ze strany žalované ke splacení úvěru nedošlo a vzhledem k absenci jakýchkoli relevantních podkladů o příjmech a výdajích žalované před poskytnutím úvěru nelze učinit závěr, že žalobkyně byla schopna