5 C 9/2026-34 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu v dopravním prostředku provozovaném žalobkyní dne 27. 9. 2022, 15. 10. 2022, 18. 10. 2022, 28. 10. 2022, 20. 1. 2023, 5. 6. 2023, 4. 9. 2023, 30. 10. 2023, 20. 2. 2024 a 20. 8. 2024, a to vždy jízdného 30 Kč a přirážky 1 500 Kč za každou jízdu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy, který je provozován žalobkyní, a to dne 27. 9. 2022 na lince tramvaje č. 19 (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne 15. 10. 2022 na lince tramvaje č. 6 (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne 18. 10. 2022 na lince autobusu č. 201 (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne 28. 10. 2022 na lince tramvaje č. 3 (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne 20. 1. 2023 na lince tramvaje č. 8 (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne 5. 6. 2023 na lince metra C (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne 4. 9. 2023 na lince tramvaje č. 19 (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne 30. 10. 2023 na lince tramvaje č. 6 (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne 20. 2. 2024 na lince metra C (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ) a dne 20. 8. 2024 na lince autobusu č. 135 (viz zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), přičemž na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč jsou soudu známy z jeho úřední činnosti a byly dále prokázány rovněž ceníkem PID. Splatnost pohledávek je v den provedení jízdy (viz ceník PID). Žalovaná přes výzvu ničeho neuhradila (viz předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Soud posuzoval nárok ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) ve spojení s ustanovením § 37 odst. 5 písm. c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2, písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití čl. 8 smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy. Jelikož žalovaná neplnila z řádného závazkového právního vztahu, je žaloba důvodná, a proto bylo rozhodnuto o její povinnosti zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 300 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.