3 C 162/2021-30 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že jako vlastník uzavřela s žalovanou smlouvy o pronájmu nemovitosti, a to pozemku p. č. st. 101 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 242 m² a na pozemku stojící stavby [adresa] (rodinný dům), vše zapsáno na [list vlastnictví] v k. ú. Kněžívka, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Praha-západ (dále„ předmětná nemovitost“). Na základě uzavřených smluv užívala žalovaná předmětnou nemovitost od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala hradit měsíční nájemné ve sjednané výši a dále se zavázala hradit spotřebu vody, a to podle nahlášeného stavu vodoměru a faktur příslušné instituce. Za uvedené období vznikl žalované dluh na nájemném ve výši [částka], a to po započtení jistoty složené žalovanou, která byla z části použita na dlužné nájemné a z části na vyklízecí práce. Na základě vyúčtování ze dne [datum] pak bylo žalované vyúčtováno za spotřebu vody celkem [částka]. Tuto částku žalobkyně snížila o [částka], kterou uhradí již nová nájemkyně. Žalovaná proto žalobkyni dluží částku [částka]. Přes výzvy žalovaná nezaplatila ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení částky [částka] na dlužném nájemném a částky [částka] představující náklady za spotřebu vody a rovněž úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z jednání před soudem se omluvila. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění: Z informací o pozemku p. č. st. 101 v obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví] v k. ú. Kněžívka, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, soud zjistil, že vlastníkem předmětné nemovitosti je žalobkyně. Z listiny označené jako smlouva o pronájmu ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemcem a týkala se pronájmu předmětné nemovitosti na období od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně; splatné bylo k poslednímu dni předcházejícího měsíce. Sjednána byla rovněž jistota ve výši [částka], která bude nájemci vrácena po skončení nájmu, jestliže budou uhrazeny všechny pohledávky vyplývající ze smlouvy. Z listiny označené jako smlouva o pronájmu ze dne ze dne [datum] byl nájem sjednán pro období od [datum] do [datum], smlouvou ze dne [datum] pro období od [datum] do [datum], smlouvou ze dne [datum] pro období od [datum] do [datum] Smluvní ujednání byla totožná, jako v případě první smlouvy ze dne [datum], a to včetně výše nájemného a jistoty. Stejně tak tomu bylo i u smlouvy uzavřené pro období od [datum] do [datum] a pro období od [datum] do [datum]. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že je zde zaznamenán stav vodoměru, elektroměru, stav předmětné nemovitosti při vrácení, včetně výčtu poškozených věcí. Obsahuje rovněž způsob vypořádání složené jistoty [částka], a to tak, že [částka] budou použity na úhradu části nájmu a [částka] na vyklízecí práce. Dlužná částka na nájemném za období od ledna do června 2020 činí po započtení části jistoty [částka]. Celková dlužná částka obsahuje i neuhrazenou zálohu na vodu ve výši [částka], celkem se tedy jedná o [částka] s tím, že lhůta k zaplacení byla stanovena do [datum]. Protokol obsahuje podpis žalobkyně i žalované. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], jím vyúčtovala žalobkyni za spotřebu vody v období od [datum] do [datum] celkovou částku [částka]. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], oznámila žalobkyni, že vodoměr [číslo] nesplňoval stanovené požadavky. Z vyúčtování vody za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že za toto období byla žalobkyní vyčíslena spotřeba vody na [částka]. S ohledem na poškození vodoměru byla spotřeba účtována podle spotřeby v období od listopadu 2020 do ledna 2021. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky na nájemném ve výši [částka] s tím, že vyúčtování služeb – dodávky vody bude žalované dodáno ihned poté, co jej obdrží žalobkyně. Lhůta k zaplacení byla určena 10 dní od doručení této výzvy. Z doručenky ze dne [datum] pak soud zjistil, že v tento den si žalovaná výzvu osobně převzala. Z e-mailové komunikace mezi zástupkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že žalované byla sdělena výše dlužné částky za dodávku vody, a to [částka]. Celková dlužná částka činí [částka]. Žalované byla nabízena možnost splátkového kalendáře, avšak nedošlo ke shodě na výši splátek. 4. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smluv, na jejichž základě byla žalované poskytnuta k užívání předmětná nemovitost, a to celkově v období od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni částku ve výši [částka] měsíčně, a to vždy hotově k poslednímu dni předcházejícího období. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit k datu podpisu smlouvy jistotu ve výši [částka], která bude žalované vrácena po skončení smluvního vztahu za předpokladu, že budou uhrazeny všechny pohledávky ze smlouvy vyplývající. Žalovaná se zavázala hradit zvlášť spotřebu vody, a to na základě vlastního hlášení stavu vodoměru za příslušné období podle faktur příslušné instituce. K předání předmětné nemovitosti žalobkyni došlo [datum], kdy žalobkyní byl vyčíslen dluh nájmu [částka], po započtení části jistoty celkem [částka]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky do [datum]. Spotřeba vody u předmětné nemovitosti za období od [datum] do [datum] byla vyčíslena [právnická osoba], na celkovou částku [částka]. Žalobkyně takto vyfakturovanou částku snížila o [částka] za období, po které žalovaná předmětnou nemovitost již nevyužívala, a po žalované proto požaduje za spotřebu vody celkem [částka]. K úhradě dlužných částek byla žalovaná vyzývána prostřednictvím zástupkyně žalobkyně, avšak k jejich zaplacení ani k dohodě na jejich splácení splátkami adekvátní výše nedošlo. 5. S ohledem na okamžik uzavření nájemních smluv posuzoval soud po právní stránce v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“). 6. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 o. z., na základě které byla žalované poskytnuta k užívání předmětná nemovitost a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné ve sjednané výši a dále hradit spotřebovanou vodu na základě faktur vystavených příslušnou institucí. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala oprávněnost svého nároku, a to jak v části představující dlužné nájemné, tak v části představující fakturovanou částku za dodávku vody. [příjmení] vody za období od listopadu 2018 do listopadu 2020 byla žalobkyni vyúčtována v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, a to podle skutečného stavu měřidla. Žalobkyně požadovala po žalované úhradu poměrné části, odpovídající období, ve kterém žalovaná předmětnou nemovitost skutečně užívala. Požadované částky jsou tak zcela v souladu s předloženými listinnými důkazy a soud neměl důvod o jejich výši a způsobu výpočtu pochybovat. Oproti tomu žalovaná se k věci nevyjádřila, nárok žalobkyně nijak nezpochybnila. Z provedených důkazů přitom nevyplynulo, že by žalovaná plnila něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně. Soud proto z tvrzení žalobkyně vycházel a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedených částek je důvodný. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaná své smluvní povinnosti řádně nedostála, dluží žalobkyni žalovanou částku, kterou neuhradila řádně a včas v důsledku čehož se dostala do prodlení. Žalobkyni tím vznikl nárok i na úrok z prodlení, a to dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužného nájemného ve výši [částka] byla stanovena v předávacím protokolu na [datum], tj. od [datum] je žalovaná s jeho úhradou v prodlení. V případě dlužné platby za spotřebu vody byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě výzvou ze dne [datum], a to do 7 dnů od odeslání této výzvy, tj. do [datum]. V prodlení s úhradou této částky je proto žalovaná od [datum] Lhůta k plnění byla určena v trvání 15 dní tak, aby měla žalovaná dostatek času k úhradě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 9. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich plnou náhradu. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum]) a za 1 úkon právní služby po [částka] (jednoduchá předžalobní výzva k plnění). K tomu bylo dále třeba připočítat 4 paušální částky jako náhrady hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního