36 C 282/2020-57 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení [anonymizována dvě slova]. Kč s příslušenstvím, které mu zapůjčil [datum] se splatností vrácení [datum], jež bylo zajištěno směnkou. Žalovaný peníze řádně a včas nevrátil, a pokud tvrdí, že povinnost splnil, nejedná se o pravdivou skutečnost. Aniž by to bylo podstatné, byla zápůjčka poskytnuta prostřednictvím [jméno] [příjmení], jemuž žalovaný sdělil, že pokud má u něho nadále pracovat, bude muset získat finance na leasing kamionu. [příjmení] požádal žalobce o pomoc, ten mu vyhověl, peníze byly zapůjčeny, ovšem nikoli vráceny. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Ačkoli k zápůjčce došlo, žalovaný peníze vrátil prostřednictvím [jméno] [příjmení], čímž byla celá záležitost vyřízena; dluh zanikl splněním. Se žalobcem se žalovaný nikdy neviděl. Žalovaný uvěřil [příjmení], že mu vrátí smlouvu o zápůjčce, potvrzení o přijetí peněz a směnku. To se nestalo, [příjmení] jej podvedl. Zápůjčka byla vzata žalovaným na žádost [příjmení], který u něho pracoval jako řidič, a to za účelem nákupu nákladního automobilu, který se stal majetkem žalovaného. Žalovaný tedy jednal na žádost [příjmení], který měl v té době finanční problémy. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním: 4. Účastníci uzavřeli [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce, žalobce jako zapůjčitel, žalovaný jako vydlužitel, o zápůjčce [anonymizována dvě slova]. Kč (smlouva o zápůjčce). 5. Žalovaný vystavil v den uzavření smlouvy vlastní směnku na [anonymizována dvě slova]. Kč, kterou zaplatí žalobci [datum] (směnka vlastní). 6. Žalovaný podepsal [datum] příjmový pokladní doklad na částku [anonymizována dvě slova]. Kč, které přijal od žalobce (příjmový doklad). 7. Žalobce odeslal žalovanému předžalobní výzvu na vrácení [anonymizována dvě slova]. Kč s příslušenstvím dne [datum] (výzva, podací lístek). 8. Svědek [jméno] [příjmení], známý žalovaného, vypověděl, že ví o tom, že pan [příjmení] půjčil žalovanému [anonymizována dvě slova]. Kč, ale je podivné, že je žádá vrátit žalobce. O písemné smlouvě, směnce nebo příjmovém dokladu svědek nevěděl; nebyl ani u předání peněz, ani u vrácení. Pan [anonymizováno] svědkovi ale řekl, že jsou se žalovaným vyrovnáni a žalovaný svědkovi řekl, že byly peníze vráceny, a to v hotovosti k rukám [příjmení] asi v r. [rok] O žalobci svědek ničeho nevěděl. Všeobecně se vědělo, že [příjmení] žalovanému peníze půjčil a že tyto byly [příjmení] také vráceny. Až poté, co byly peníze vráceny, se svědek od žalovaného dozvěděl, že [příjmení] přišel se směnkou, že to celé bylo na žalobce a že by se měly peníze vrátit. Tyto informace měl pouze od žalovaného, [příjmení] mu pouze řekl, že jsou vyrovnáni. 9. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: žalobce zapůjčil žalovanému [anonymizována dvě slova]. Kč dne [datum], které mu měl žalovaný vrátit se splatností [datum], ale povinnost nesplnil. 10. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného na vyslechnutí svědka [příjmení], a to pro jeho neproveditelnost při jednání, kdy byl svědek nedostižný (navíc se měl podle tvrzení zástupce žalobce nacházet v nemocnici), a také pro nadbytečnost, protože se z výpovědi tohoto svědka mělo zjistit, že žalovaný platil svědkovi, nikoli žalobci, jemuž byl ve skutečnosti dlužen. 11. Soud také neprovedl výslech žalobce, protože ten se svou výpovědí nesouhlasil. Podle § 131 o.s.ř. je zákonnou podmínkou pro provedení takového důkazu souhlas vyslýchaného. 12. Podle § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. 14. Žalovaný učinil svým vyjádřením k žalobě nespornou skutečnost o vzniku, výši a předání zápůjčky, jakož i o vzniku listin, které žalobce připojil k žalobě, tedy o smlouvě o zápůjčce, o potvrzení o přijetí peněz, jakož i o směnce. 15. Soud tedy o pravosti a správnosti těchto listin nepochyboval a tento závěr si udržel i po vyslechnutí svědka [příjmení]. 16. Žalovaný ve své podstatě potvrdil, že žalobci peníze nevrátil, protože měl za to, že postačí, když je předal [jméno] [příjmení] Vedle skutečnosti, že předání peněz této osobě prokazuje pouze výpověď svědka [příjmení], a to ještě poměrně obecně, bez spolehlivého zjištění, měl žalovaný povinnost plnit přímo žalobci, jak se podává nejen z písemné smlouvy o zápůjčce ale i z vlastní směnky. Případné plnění k rukám svědka [příjmení] by tedy řádné plnění nepředstavovalo. 17. Žalovaný se z jednání omluvil, ovšem tím, že nebyl přítomen, se připravil o poučení, aby označil další důkazy k tvrzení, že dluh zanikl splněním. 18. Soud proto vyšel z prokázaných skutečností, které ovšem splnění dluhu nesvědčily. Žalobě proto vyhověl a přiznal žalobci podle § 1970 a nařízení č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy měl žalovaný peníze nejpozději vrátit. 19. O povinnosti k náhradě nákladů rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobci přiznal plné právo, neboť byl se žalobou v plném rozsahu úspěšný, přičemž na straně žalované neshledal žádný důvod k úvaze podle § 150 o.s.ř. 20. Soud přiznal žalobci 5 x [částka] jako odměnu za pět úkonů právní služby, tj. za převzetí věci, sepis upomínky, sepis žaloby, sepis vyjádření a účast při jednání (§ 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu); dále mu přiznal paušální náhradu hotových výdajů 5 x [částka]. Ze všech uvedených položek mu podle § 151 odst. 2 o.s.ř. přiznal náhradu daně z přidané hodnoty [částka]. Soud přiznal žalobci též náhradu soudního poplatku [částka]. Součet činí [částka]. Náhradu musí žalovaný zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůty k plnění určil soud obecné podle § 160 o.s.ř.