41 C 122/2021-42 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se původní žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní žalobkyně“), domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě smlouvy o rizikovém zdravotním pojištění. Pojistné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně. Původní žalobkyně uvedla, že pojištění zaniklo ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Tvrdila, že žalovaný nezaplatil pojistné ve výši [částka] splatné dne [datum], pojistné ve výši [částka] splatné dne [datum], pojistné ve výši [částka] splatné dne [datum] a pojistné ve výši [částka] splatné dne [datum]. Kromě toho původní žalobkyně požadovala též zákonný úrok z prodlení z jednotlivých splatných pojistných, a to ode dnů následujících po dni jejich splatnosti do zaplacení. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož původní žalobkyně na straně pojistitele uzavřela s žalovaným na straně pojistníka a pojištěného dne [datum] smlouvu [číslo] na základě které sjednali počínaje dnem [datum] životní pojištění na dobu 35 let s tím, že se žalovaný zavázal hradit měsíční pojistné ve výši [částka]. Protože žalovaný neplatil pojistné řádně a včas, a to ani na základě upomínky ze dne [datum], kterou mu původní žalobkyně stanovila lhůtu k úhradě do [datum], informovala jej původní žalobkyně o tom, že pojistná smlouva byla ke dni [datum] ukončena. Ke dni ukončení pojistné smlouvy původní žalobkyně evidovala za žalovaným dlužné pojistné v celkové výši [částka]. K úhradě dlužného pojistného vyzval zástupce původní žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne na poslední známou adresu žalovaného. 5. Na základě oznámení zástupce společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ žalobkyně“ nebo„ nynější žalobkyně“), a původní žalobkyně pak soud zjistil, že původní žalobkyně ke dni [datum] zanikla a že na nynější žalobkyni jako na nástupnickou společnost přešlo v důsledku přeshraniční fúze sloučením jmění původní žalobkyně, společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] Jmění původní žalobkyně coby jedné ze zanikajících společností tedy přešlo na nynější žalobkyni, která tak vstoupila do práv a povinností původní žalobkyně. Jelikož po zahájení řízení, avšak ještě před pravomocným skončením věci, vstoupila do práv a povinností původní žalobkyně nynější žalobkyně, rozhodl soud usnesením ze dne 11. 11. 2021, č. j. 41 C 122/2021-35, které nabylo právní moci dne [datum], že v řízení bude nadále pokračováno s nynější žalobkyní jakožto právní nástupkyní původní žalobkyně. 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že původní žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a že původní žalobkyně měla v souladu s § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dále bylo zjištěno, že žalovanému vznikl v důsledku zániku životního pojištění, k němuž došlo v souladu s § 2804 o. z. ke dni [datum] (tj. po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v upomínce ze dne [datum]), dluh na pojistném ve výši [částka]. Dále bylo s ohledem na výše uvedené zjištěno, že původní žalobkyně ke dni [datum] zanikla fúzí sloučením s dalšími dvěma právnickými osobami, přičemž podle § 178 odst. 2 o. z. přešlo právo na zaplacení dlužného pojistného na nynější žalobkyni jakožto jedinou nástupnickou právnickou osobu po původní žalobkyni. Žalovaný proti nároku žalobkyně ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z jednotlivě splatných pojistných ode dnů následujících po dni jejich splatnosti do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu ve výši [částka]. Soud aplikoval § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť se v daném případě jedná o tzv. formulářovou žalobu. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jeho předmětem je pak bagatelní peněžité plnění nepřevyšující [částka]. Na tomto základě provedl soud vyčíslení nákladů žalobkyně, přičemž tyto sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzvy k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.