41 C 149/2021-36 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši [částka]. Žalovaný se současně zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], to vše v týdenních splátkách po [částka], z nichž poslední měla být uhrazena do [datum]. Žalovaný však dosud uhradil na svůj dluh pouze částku [částka] (která byla započtena zčásti na jistinu a zčásti na příslušenství), pročež se žalobkyně, která se svou právní předchůdkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, domáhala úhrady dlužné částky ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku ve výši 21,27 % z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem, neboť se žalovaného dotázala na jeho poměry, ověřila jím předložené doklady, získané informace zaznamenala do karty zákazníka, a neměla důvod pochybovat o správnosti takto získaných údajů. 2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně se dotazovala žalovaného na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že jím poskytnuté údaje k posouzení úvěruschopnosti jsou úplné, přesné, pravdivé a nezamlčel žádné relevantní informace. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného rovněž prostřednictvím veřejně dostupných databází a svých interních databází. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, přičemž je v kartě zákazníka uvedeno, že žalovaný byl zaměstnán na tzv. částečný úvazek na pozici strážného, jeho měsíční příjem činil [částka], ostatní příjmy pak [částka], žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost ani půjčku u jiné společnosti. Žalobkyně přitom nemá k dispozici podklady předložené žalovaným, neboť žadatelé o půjčku tyto podklady pouze předkládají při uzavírání smlouvy k nahlédnutí. Žalobkyně konečně uvedla, že případný závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nezpůsobuje dle účinné právní úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný nereagoval na výzvu soudu a k jednání před soudem se nedostavil. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně podle této smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši [částka] s tím, že smluvní strany dále sjednaly úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka], odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka] při RPSN 157,95 %. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit právní předchůdkyni žalobě v 75 týdenních hotovostních splátkách ve výši [částka] s tím, že poslední splátka pak měla činit [částka]. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že v ní je vyznačeno, že žalovaný žije v nájmu na ubytovně, je zaměstnán na částečný úvazek, jeho čistý měsíční příjem činí [částka], další příjmy pak [částka] a [částka]. Dále je v ní uvedeno, že výdaje žalovaného na bydlení činí [částka], osobní výdaje [částka]; použitelný příjem pak je [částka]. V kartě je též zaškrtnuto, že k ověření finanční situace žalovaného měla sloužit pracovní smlouva. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy vyplynulo, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni s tím, že postoupenou pohledávku se rozumí i pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení vzniklá v souvislosti s uzavření, plněním či porušením smlouvy. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky ve výši [částka] bez příslušenstvím ve lhůtě 10 dnů po obdržení oznámení. Dle souvisejícího podacího lístku bylo toto oznámení odesláno žalovanému [datum]. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Dle souvisejícího podacího lístku byla tato výzva odeslána žalovanému dne [datum]. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 soud zjistil, že dle uvedeného soudu postačuje, má-li věřitel listiny od dlužníka k dispozici v den podpisu úvěrové smlouvy. 5. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši [částka] v hotovosti s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných splátkách a zavázal se uhradit také sjednané poplatky a úrok; v den uzavření smlouvy došlo také k podepsání a vyplnění karty zákazníka. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni, o čemž bylo žalovanému zasláno oznámení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván také žalobkyní k plnění. 6. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2018) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. 14. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, a to na základě smlouvy o úvěru, který je s ohledem na osobu žalovaného úvěrem spotřebitelským a podléhá právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se pro