41 C 208/2021-25 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] jejíž součástí byly i všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb žalobkyně. Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaná se zavázala platit žalobkyni za tyto služby ceny dle čl. 4 všeobecných podmínek, a to ve lhůtách splatnosti jednotlivě stanovených v pravidelných vyúčtováních. Žalovaná své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy porušila, když přestala za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Žalovaná neuhradila z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši [částka], z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši [částka] a z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši [částka]. Celková výše dlužné částky žalované činí [částka]. Žalovaná byla na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši [částka] (žalobkyně se však před soudem rozhodla uplatnit toliko částku ve výši [částka]). Jelikož žalovaná dlužnou částku žalobkyni nezaplatila, nárokovala žalobkyně vedle jistiny ve výši [částka] také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po datu splatnosti posledního vystaveného vyúčtování do zaplacení. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaná uzavřela s žalobkyní účastnickou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb žalobkyně. Dle účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaná se zavázala platit žalobkyni ceny těchto služeb vyúčtované dle čl. 4 všeobecných podmínek žalobkyně. Žalovaná tuto svou povinnost porušila, když přestala za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Z předloženého vyúčtování [číslo] soud zjistil, že žalovaná neuhradila cenu služeb za období od [datum] do [datum] splatnou ke dni [datum]. Dále soud z předloženého vyúčtování [číslo] zjistil, že žalovaná neuhradila cenu služeb rovněž za období od [datum] do [datum] splatnou ke dni [datum]. Dále soud z předloženého vyúčtování [číslo] zjistil, že žalovaná neuhradila cenu služeb rovněž za období od [datum] do [datum] splatnou ke dni [datum]. Z výpovědi účastnické smlouvy soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] žalované účastnickou smlouvu pro dlouhodobé neplacení splatných vyúčtování vypověděla. Žalované vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši [částka]. K úhradě svého dluhu (ve výši [částka], přičemž žalobkyně se rozhodla před soudem uplatnit nárok v nižší výši) byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle ust. § [číslo] odst. 2, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2 písm. n), o), § 63 a § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). 6. Předně soud posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 9. 2018, č. j. Konf 19/2018-13, z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. [příjmení] ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli Český telekomunikační úřad. Zdejší soud má tudíž v souladu s ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc rozhodnout tento spor. 7. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastnice spolu uzavřely účastnickou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících. Žalovaná se zavázala pravidelně hradit cenu těchto služeb dle ceníku tarifů a služeb žalobkyně, přičemž tomuto svému závazku nedostála. Žalobkyně žalované v souladu se svými všeobecnými podmínkami řádně vystavila vyúčtování za poskytnuté služby a stanovila datum splatnosti, avšak žalovaná povinnost uhradit cenu těchto služeb za období od [datum] do [datum] nesplnila, čímž jí vznikl u žalobkyně dluh ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná svému závazku nedostála, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh neuhradila, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po datu splatnosti posledního vystaveného vyúčtování do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 8. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.