41 C 24/2021-37 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě smlouvy ze dne [datum] uzavřené podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), s počátkem pojištění od téhož dne. Výše pojistného, splatného čtvrtletně, původně činila částku [částka] a od [datum] pak částku [částka]. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], a proto ho žalobkyně dne [datum] vyzvala k úhradě dlužné částky a upozornila jej na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný však ničeho neuhradil, a tak účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] činilo dlužné pojistné částku [částka]. Na poplatcích za upomínky žalobkyně požadovala po žalovaném částku [částka], tj. celkem i s dlužným pojistným [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, uplatnila žalobkyně svou pohledávku soudní cestou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně coby pojistitel a žalovaný coby pojistník uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení na vozidlo značky Škoda, [registrační značka] a jehož vlastníkem byla paní [jméno] [příjmení]. Celkové roční pojistné činilo [částka] a splatné bylo čtvrtletně v částce [částka]. Pojištění bylo sjednáno s počátkem od [datum]. Na základě dodatku ke smlouvě pak výše ročního pojistného činila od [datum] částku [částka], splatnou čtvrtletně po [částka]. Protože žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], vyzvala jej žalobkyně dne [datum] k úhradě dlužné částky a současně jej upozornila na to, že v případě nezaplacení této částky pojistná smlouva zanikne, k čemuž též ke dni [datum] došlo. Za období od [datum] do [datum] pak činila výše dlužného pojistného [částka] a výše poplatku za zaslání upomínky o zaplacení pojistného částku [částka] dle sazebníku poplatků. K úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Soud věc posoudil zejména podle § 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti a dle § 1970, § [číslo], § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud vzal za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za což se žalovaný jakožto pojistník zavázal platit pojistné v pravidelných čtvrtletních splátkách. Dále bylo prokázáno, že žalovanému vznikl v důsledku zániku pojištění, k němuž došlo z důvodu neplacení pojistného dne [datum] (tj. den po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v upomínce) za období ode dne [datum] do [datum] dluh odpovídající částce [částka], sestávající z dlužného pojistného a poplatku za upomínku. Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, když překážkou pro vyhovění žalobě nemohlo být ani to, že žalobkyně nezaslala vlastníkovi vozidla sdělení o upomínce k zaplacení dlužného pojistného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3842/2016). Soud žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal i nárok na úrok z prodlení z částky [částka] za požadované období ode dne [datum] (tj. ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy) do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil ve II. výroku tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.