10 C 24/2022-32 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala rozhodnutí soudu, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 63 043,64 Kč s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná s ní uzavřela smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu - balíčku [anonymizováno] účet pro účet č. [bankovní účet]. Dále účastníci uzavřeli smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu dle smlouvy. Z nepovoleného debetu byla podle [anonymizováno] o úrokových sazbách žalobkyně povinna platit úrok ve výši 13,25 % ročně. Žalovaná nedodržela sjednané smluvní podmínky, přečerpala finanční prostředky na účtu přes povolenou výši debetu a došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku. Žalobkyně tedy ukončila smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu, o čemž žalovanou vyrozuměla dopisem obsahujícím odstoupení od smlouvy. Dále byla žalovaná dopisem ze dne [datum] informována o skutečnosti, že účet byl ke dni [datum] zrušen v důsledku zániku smlouvy. Dlužná částka ve výši 63 043,64 Kč byla převedena na pohledávkový účet číslo [bankovní účet]. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 63 043,64 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni [datum] ve výši 3 904,79 Kč, kapitalizovaným řádným úrokem ke dni [datum] ve výši 3 163,41 Kč, obchodním úrokem z úvěru ve výši 13,25 % p.a. z částky 63 043,64 Kč ode dne [datum] až do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 63 043,64 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Jelikož byla smlouva mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena v rámci podnikatelské činnosti žalované, požaduje žalobkyně též poplatek 1 200 Kč v souvislosti s vymáháním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. I přes upomínku žalovaná dluh neuhradila. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Podle § 115a o. s. ř. soud rozhodl v této věci bez nařízení jednání. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o běžném účtu (zjištěno ze smlouvy o balíčku [anonymizováno] účet ze dne [datum]). Později byla mezi účastníky uzavřena smlouva o povoleném debetu s limitem 60 000 Kč (smlouva o povoleném debetu ze dne [datum]). Žalovaná se seznámila s obchodními podmínkami žalobkyně. Z výpisů z účtu žalované bylo zjištěno, že se dostala ke dni [datum] do nepovoleného debetu mínus 62 944,64 Kč. Žalobkyně následně oznámila žalované, že odstupuje od smlouvy o běžném účtu (dopis ze dne [datum]). Dále žalobkyně oznámila žalované, že účet byl ke dni [datum] zrušen poté, co dne [datum] zanikla smlouva, na základě které byl účet veden (dopis ze dne [datum]). Výše úrokové sazby pro vzniklý nepovolený debet 13,25 % ročně byla zjištěna z [anonymizováno] o úrokových sazbách. Předžalobní výzvou vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši 71 614,12 Kč (dopis právního zástupce ze dne [datum]). Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to není na účtu dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. V daném případě má soud za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o běžném účtu a následně i smlouva o povoleném debetu. Podmínky smlouvy však žalovaná porušila, proto žalobkyně v souladu se smlouvou účet žalované zrušila. Dluh žalované představuje jistina nepovoleného debetu 63 043,64 Kč a dále úrok podle § 2395 o. z. ve výši 13,25 % dle všeobecných smluvních podmínek a oznámení o úrokových sazbách. Soud dále žalobkyni přiznal i příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení z jistiny dlužné částky, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výši dlužné částky žalovaná nerozporovala a vyplývá také z listinných důkazů. Jelikož byla smlouva žalovanou uzavřena v rámci její podnikatelské činnosti, přiznal soud žalobkyni též poplatek 1 200 Kč v souvislosti s vymáháním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 570 Kč a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou 11 100 Kč za 3 úkony právní služby po 3 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 2 odst. 1, § 13 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 2 520 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť právní zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 17 090 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.