10 C 29/2022-16 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaném zdejšímu soudu dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky 5 051,42 Kč s příslušenstvím na základě neuhrazené faktury za dodanou elektřinu za období [datum] – [datum]. Soud z úřední činnosti zjistil, že žalovaná příspěvková organizace ke dni [datum] zanikla, tedy ke dni zahájení řízení neměla způsobilost být účastníkem řízení. Z provedené lustrace v informačním systému základních registrů má soud za prokázané, že žalovaná zanikla ke dni [datum]. Dopisem [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum] bylo soudu oznámeno, že zřizovatelem žalované byl [územní celek]. Zastupitelstvo [územní celek] rozhodlo dne [datum] o sloučení žalované a příspěvkové organizace [ulice] odborná škola a [ulice] odborné učiliště, [obec], náměstí [jméno] [jméno] [číslo], s účinností od [datum]. Na přejímající příspěvkovou organizaci k tomuto datu přešly v plném rozsahu práva a závazky žalované. Podle ustanovení § 103 o.s.ř. soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé. Jednou z nutných podmínek řízení je způsobilost být účastníkem řízení. Podle ustanovení § 104 věta první o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Podle ustanovení § 19 o.s.ř. má způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti. Podle ustanovení § 185 o. z. právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. Podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. S ohledem na shora uvedenou skutečnost neměla příspěvková organizace, označená jako žalovaná, v době zahájení řízení způsobilost mít práva a povinnosti, tj. byla ve smyslu citovaného ustanovení § 19 o.s.ř. nezpůsobilá být účastníkem řízení. K podmínkám, jejichž nedostatek nelze odstranit, patří především nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení, a to ke dni zahájení řízení. Nedostatek neodstranitelné podmínky řízení vždy vede v konečném důsledku k zastavení řízení. Žalobkyně ke dni zahájení řízení označila jako žalovanou subjekt, jenž nemá právní subjektivitu a není ve smyslu ustanovení § 19 o.s.ř. způsobilý být účastníkem řízení, přičemž nedostatek této podmínky řízení nelze zhojit postupem podle § 43 o.s.ř. ani postupem dle § 107 odst. 3 o.s.ř. Soud proto pro nezpůsobilost subjektu na straně žalované, což je jedna z podmínek řízení, v souladu s § 104 odst. 1 o.s.ř. řízení zastavil. Podle ust. § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, neboť řízení bylo zastaveno, přičemž nepřipadá v úvahu použití ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. Dle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč, soudní poplatek jí nebude vrácen.