10 C 62/2022-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně v postavení postupníka pohledávky postupitele [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ postupitel“) se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 202,24 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že postupitel s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které mu dodávala do odběrného místa na adrese [adresa]. Za období od [datum] do [datum] vystavil postupitel žalovanému fakturu za dodávku elektřiny na částku ve výši 20 722,24 Kč splatnou dnem [datum], na níž započetl přijaté platby ve výši 4 520 Kč. Žalovaný však zbývající částku ve výši 16 202,24 Kč na základě této faktury a předžalobní výzvy spojené s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] neuhradil. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož postupitel s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno], na základě které se postupitel zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a žalovaný se zavázal za tyto dodávky platit. Za fakturační období od [datum] do [datum] vystavil postupitel žalovanému fakturu znějící na nedoplatek ve výši 16 202,24 Kč, splatný dne [datum]. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi postupitelem a žalobkyní byla žalovaná pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne [datum] postupitelem písemně informován. Téhož dne současně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 16 202,24 Kč nejpozději do 7 dnů ode dne doručení. 5. Soud se nejprve s ohledem na výskyt cizího prvku ve věci daného osobou žalovaného (státní občanství [země]) nejprve zabýval otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci a otázkou práva rozhodného. Dle článku 4 odst. 1 [anonymizována tři slova] a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“), nestanoví-li nařízení jinak mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení [anonymizována dvě slova] a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen„ Nařízení [anonymizováno] I“), rozhodné právo při neexistenci volby práva stranami u smlouvy o poskytování služeb určeno tak, že smlouva se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště. Z výše uvedeného dovodil soud svou pravomoc a příslušnost a právo rozhodné. 6. Soud věc posoudil podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). 7. Podle § 50 odst. l a 12 z.č. 458/2000 Sb., energetického zákona platilo k okamžiku uzavření smlouvy, že se Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřinyy dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst, b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, f) dobu trvání závazku. Pokud smlouva neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti. 8. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že postupitel dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa v [obec], a to na základě smlouvy ve smyslu § 50 odst. 2 věty první energetického zákona. Předloženým vyúčtováním bylo zjištěno, že postupitel vyúčtoval žalovanému za realizované dodávky elektřiny nedoplatek v celkové výši 16 202,24 Kč, na němž žalovaný ničeho nezaplatil. Postupitel následovně postoupil svou pohledávku žalobkyni, o čemž žalovaného písemně informoval. Žalobkyně následně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, nicméně ani na základě této žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil. Žalovaný přitom vůči tomuto nároku žalobkyně ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoli zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z dlužného nedoplatku za období ode dne následujícího po splatnosti vystaveného vyúčtování do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 9. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně nikoli v požadované výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 252 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 2 252 Kč. K takto vypočtené částce nákladů řízení soud dodává, že nesdílel názor žalobkyně, podle níž by se v této věci nejednalo o tzv. formulářovou žalobu, neboť se naopak jedná o žalobu na ustáleném vzoru užívaném ve skutkově i právně obdobných věcech, s níž se zdejší soud nesetkává poprvé. Například v jiné věci žalobkyně vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka] bylo řízení zahájeno návrhem, v němž jsou jednotlivá tvrzení – až na obměny v datech, částkách a jménech – stylisticky prakticky shodná jako v této věci. Ostatně i v citovaných věcech [spisová značka] a [spisová značka] zdejší soud sníženou náhradu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu aplikoval. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.