13 C 53/2022-164 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky do úvěrového limitu 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu se sjednanými úroky a poplatky prostřednictvím měsíčních splátek. Žalovaná nedostála svým povinnostem splácet poskytnuté finanční prostředky řádně a včas, žalobkyně proto využila svého práva a nesplacenou část úvěru dopisem ze dne [datum] zesplatnila. Po zesplatnění evidovala žalobkyně za žalovanou dlužnou jistinu ve výši 12 470,98 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 1 692,59 Kč, dlužné smluvní poplatky ve výši 343 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 200 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 634,68 Kč a dále požaduje zaplacení úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 163,57 Kč od [datum] do zaplacení. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalovaná žalobkyni celkem částku ve výši 32 602,82 Kč a postupně vyčerpala finanční prostředky ve výši celkem 27 703,07 Kč. Po podání žaloby uhradila žalovaná na svůj dluh částku ve výši 5 450 Kč. Ve zbývající části žalovaná neuhradila svůj dluh ani přes výzvy strany žalující. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět s tím, že žalovaná po podání žaloby uhradila na svůj dluh částku ve výši 5 450 Kč. Co do částky ve výši 5 450 Kč vzala tedy žalobkyně podanou žalobu zpět a navrhla, aby v uvedeném rozsahu bylo řízení zastaveno. S ohledem na toto částečné zpětvzetí podané žaloby postupoval soud dle § 96 odst. 2, 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a řízení částečně zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Z dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto dohodu, kterou se žalobkyně mj. zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše uvěrového rámce a žalovaná se zavázala čerpané finanční prostředky pravidelně splácet v souladu s ujednanými podmínkami a spolu se sjednaným úrokem a poplatky. 5. Z listiny označené jako platební historie ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, minimální splátka byla sjednána na částku 300 Kč měsíčně, a dále historii čerpání finančních prostředků a plateb ze strany žalované. Žalobkyně eviduje od žalované poslední přijatou platbu dne [datum] ve výši 2 317 Kč s tím, že za žalovanou eviduje dlužnou částku ve výši 16 259,98 Kč Smlouva byla ukončena ke dni [datum]. 6. Z listiny označené jako vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] a připojené tabulky soud zjistil, že deklarovaný měsíční příjem žalované měl být ve výši 14 112 Kč s tím, že tento příjem byl ověřen dokladem o příjmu, žalovaná byla zaměstnaná v pracovním poměru na dobu určitou, jiný příjem neměla. Jako čistý měsíční příjem domácnosti byla uvedena částka ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaná je svobodná, bydlí u rodičů, na nákladech na bydlení se podílí v rozsahu 47,04%. Žalovaná nemá žádné vyživovací povinnosti. Jako dosavadní interní splátky byla uvedena částka ve výši 1 568,96 Kč. Z vyjádření žalobkyně bylo dále zjištěno, že disponibilní částka pro posouzení úvěruschopnosti byla zjištěna po ověření informací v interních i externích databázích (registry klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atp.) a po odečtení výdajů od příjmů s ohledem na částku životního minima a částku normativních nákladů na bydlení. 7. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] tímto potvrdila, že žalovaná je zde zaměstnána od [datum] na základě smlouvy na dobu určitou, její hrubý příjem za posledních 5 měsíců byl ve výši 67 619 Kč, čistý příjem ve výši 55 811 Kč, žalované nejsou z platu prováděny žádné srážky. 8. Z výpisu ke kreditní kartě ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně eviduje za žalovanou dlužnou částku ve výši celkem 15 107 Kč, splatnost byla stanovena na [datum]. 9. Z všeobecných produktových podmínek žalobkyně účinných od [datum] zjistil soud podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností účastníků řízení, resp. smluvních stran. 10. Z listiny označené jako úrokový lístek platný od [datum] zjistil soud výše úrokových sazeb u jednotlivých produktů žalobkyně. 11. Z upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši celkem 13 706,57 Kč, a to nejpozději do [datum]. 12. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši celkem 16 345,13 Kč nejpozději do 15 dnů od doručení výzvy a zároveň ji upozornil na možnost soudního vymáhání pohledávky za ní v případě, kdy by nebyl uvedený dluh ve stanovené lhůtě zaplacen. 13. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci: 14. Dne [datum] došlo mezi žalovanou a žalobkyní k uzavření dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru. V této dohodě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do částky 15 000 Kč a žalovaná se zavázala čerpané finanční prostředky řádně a včas splácet dle ujednání stran a spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaná finanční prostředky v souladu s ujednáním stran čerpala, v průběhu trvání smluvního vztahu se však dostala do prodlení se splácením a žalobkyně proto využila svého práva zesplatnil nesplacenou část úvěru a požadovat okamžitou úhradu celkové dlužné částky včetně příslušenství. Při sjednávání předmětné dohody nebyla řádně ověřována úvěruschopnost žalované, kdy žalobkyně nijak nezjišťovala výdaje žalované a pro posouzení úvěruschopnosti žalované se spokojila pouze s obecnými informacemi, resp. obecně stanovenými částkami životního minima či normativních nákladů na bydlení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky opakovaně vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou zástupcem žalobkyně. V průběhu řízení vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět z důvodu částečné úhrady dluhu po podání žaloby ze strany žalované tak, jak je uvedeno výše. 15. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody ze dne [datum] podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. 16. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 87odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - [číslo]). 20. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně zkoumala pouze příjmy žalované, přičemž příjem žalované byl ze strany žalobkyně i řádně ověřen prostřednictvím potvrzení od zaměstnavatele žalované. Žalobkyně však nijak nezkoumala výdaje žalované, konkrétní částka výdajů nebyla ze strany žalované ani tv