13 C 64/2022-36 — Okresní soud Praha-západ

1. Manžel podal návrh na rozvod manželství, které účastníci uzavřeli dne [datum]. Manželka je státní občankou Ukrajiny, manžel je státním občanem České republiky. Z manželství se narodil jeden nezletilý syn, jehož poměry pro dobu po rozvodu manželství již byly upraveny rozhodnutím soudu. Postupem času se názory manželů na společnou budoucnost začaly rozcházet a vzájemné neshody vyústily v trvalý rozkol a nesoulad. Manželé již nevedou společnou domácnost a jejich manželství se stalo pouze formálním svazkem. 2. Manželka se k podanému návrhu na rozvod manželství připojila. Manželé nevedou společnou domácnost, jejich manželství se stalo již pouze formálním svazkem, ve kterém nechce ani jeden z manželů nadále setrvávat. 3. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31.1.2022, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že tímto byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilého syna pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů. Z výpisu z aplikace infoSoud ohledně řízení sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že toto opatrovnické řízení bylo pravomocně ukončeno dne [datum]. 4. Z rodného listu nezl. [jméno] soud zjistil, že se narodil dne [datum], a to rodičům účastníkům tohoto řízení. 5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. 6. Manžel při svém výslechu uvedl, že se jedná o jeho první manželství, je státním občanem ČR a má středoškolské vzdělání. Do manželství účastníci vstoupili po známosti trvající půl roku. Manželé nevedou společnou domácnost asi půl roku. Příčiny rozvratu manželství spatřuje manžel v rozdílnosti povah a názorů manželů na manželství. 7. Manželka při svém výslechu uvedl, že se jedná o její první manželství, je státní občankou Ukrajiny a má základní vzdělání. Do manželství manželé vstoupili po půlroční známosti, společnou domácnost nevedou od října 2021. Příčinu rozvratu manželství spatřuje manželka v rozdílnosti povah a rozdílnosti názorů manželů na manželství. 8. Soud při posouzení pravomoci a příslušnosti soudů aplikoval nařízení Rady ES [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, tzv. Brusel II bis. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, kde má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má "domicil"; V dané věci je zřejmé, že manžel je občanem České republiky a žije v České republice a manželka žije a má obvyklý pobyt v České republice. K rozhodnutí o rozvodu manželství je proto příslušný zdejší soud. Rozhodným právem je pak dle ust. § 49 odst. 1 a § 50 zákona o mezinárodním právu soukromém rovněž právo české, opět s odkazem na obvyklý pobyt obou manželů na území České republiky. 9. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle odstavce 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky k tomu, aby manželství účastníků bylo rozvedeno, jelikož je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V řízení bylo zjištěno, že se manželství účastníků stalo již pouze formální svazkem, který neplnil žádnou ze svých funkcí. Účastníci zároveň shodně označili příčinu rozvratu jejich manželství, kterou jsou rozdílné povahy a rozdílné názory manželů na manželství. V tomto ohledu dospěl soud současně k názoru, že shodné tvrzení účastníků o rozvratu jejich manželství a záměru dosáhnout rozvodu je pravdivé, neboť v tomto směru nevyvstaly soudu žádné pochybnosti. Z manželství se narodil dosud nezletilý syn, jehož poměry pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny pravomocným rozhodnutím soudu. Příčinu rozvratu manželství účastníků spatřuje soud, stejně jako účastníci, v rozdílnosti povah a rozdílnosti názorů manželů na manželství. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny. Náhrady nákladů se navíc oba manželé výslovně vzdali.