16 C 220/2022-122 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal, podal žalobu podanou u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 31 021,59 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, následně této byla poskytnuta částka ve výši 45 287 Kč, kterou žalovaná částečně zaplatila, avšak ve zbytku nikoli. Následně změnil žalobce svá tvrzení a v tom smyslu, že jednak vzal žalobu zpět v částce 14 374,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a následně také v úroku z prodlení ve zbylé žalované částce 16 647,40 Kč za období od [datum] do [datum]. Ve změněných tvrzení uvedl, že vzhledem k tomu, že žalobce nedisponuje dostatečnými podklady k prokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, žaluje tímto nikoliv o vztah smluvní mezi účastníky, ale na vydání bezdůvodného obohacení s tím, že žalobce poskytl žalované žalovanou částku bez právního důvodu. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že zpochybnila samotnou uzavřenou smlouvu mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou s tím, že tato smlouva je absolutně neplatná, a to z důvodu neprověření úvěruschopnosti žalované. Zároveň však prohlásila za nesporné, že žalobce poskytl žalované částku ve výši 16 647,40 Kč. 3. Z provedené dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobce poskytl žalované částku 16 647,40 Kč, a to bez právního důvodu a tak se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila o tuto částku (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). 4. Shora provedené dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalobce poskytl žalované částku 16 647,40 Kč, a to bez právního důvodu, a tak se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila o tuto částku. 5. Soud neprovedl žádné další důkazy, když vzhledem ke změně tvrzení na straně žalující a vzhledem ke skutečnosti, že mezi účastníky bylo nesporné existence bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce a jeho konkrétní výše, pak další dokazování by bylo nad rámec ekonomie řízení. 6. Co se týká částečného zpětvzetí žalobce, o tom soud rozhodl v samostatných usnesením ze dne 12.12.2022 č.j. 16 C 220/2022-118. 7. Samotná žaloba ani doplnění žaloby neobsahovalo žádný důkaz, ani žádný takový důkaz nebyl navržen, ze kterého by vyplynulo, kdy žalobce vyzval žalovanou ke splnění dluhu. V žalobě je připojena jako listina předžalobní upomínka, nebylo z ní však zřejmé, kdy takováto předžalobní upomínka se dostala do dispozice žalované, tedy kdy jí byla doručena, vhozena do schránky nebo jiným způsobem se jí dostala k dispozici. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl přítomen u soudu, nemohl ho soud poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení, kdy byla žalované doručena předžalobní výzva, případně jiná výzva ke splnění povinnosti zaplatit dluh, respektive bezdůvodné obohacení žalobci, které bylo předmětem řízení. Stejně tak nebyly označeny důkazy k prokázání takovéto skutečnosti. Z podacího lístku, který byl založen ve spise, takováto skutečnost nevyplynula. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce se nedostavil k soudu, tak soud nemohl toto poučení straně žalující dát. Soud v tomto směru odkazuje na judikaturu, kdy splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje za den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplnění povinnosti plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka (viz. např. rozhodnutí Okresního soudu ve [obec] sp.zn. 28 C 170/2020). 8. Vzhledem k tomu, že strana žalující nedoplnila tvrzení a neprokázala, kdy byla předžalobní výzva doručena, má tedy soud za to, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k plnění doručením elektronického platebního rozkazu, který byl doručen [datum] a od této chvíle je dluh splatný. 9. Ve shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného, účinného v době, kdy došlo k právnímu jednání mezi účastníky, tedy zákona č. 89/2012 Sb. o.z. (dále jen o.z.). 10. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí musí ochuzenému vydat, oč. se obohatil. 11. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalovaná se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila (§ 2991 odst. 1 o.z.), když přijala plnění bez právního důvodu, a proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a v žalobě vyhověl. 12. Co se týká, výroku II. soud zamítl část požadovaných úroků z prodlení, a to z toho důvodu, že žalobce ani nedotvrdil ani neprokázal, kdy žalovanou vyzval ke splnění dluhu a k vydání bezdůvodného obohacení, a proto soud považoval za prokázané, že žalovaná byla vyzvána ke splnění doručením elektronickým platebním rozkazem, proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku II. a žalobu v této části zamítl. 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 152 odst. 2 o.s.ř. tak, že ve věci částečně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladu řízení v částce 671,95 Kč. Žalobce žaloval, žalovanou původně o částku 31 021,59 Kč v části 14 374,19 Kč vzal žalobu zpět, a to nikoliv, protože by tento návrh byl podán důvodně, nikoliv pro chování žalované. Procesně tak zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Žalobce byl tak v řízení úspěšný z 53,66 %, neúspěšný z 46,34 %, náleží mu pak 7,32 % náhrady nákladů řízení. Náklady žalobce činili celkem 7 802 Kč, kde 1 242 Kč představovali zaplacení soudní poplatek za žalobu, respektive za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, 500 Kč je odměna za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., zástupce žalobce učinil v řízení 3 úkony (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), dále 2 úkony podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (částečné zpětvzetí žaloby, další vyjádření ve věci s dalším částečným zpětvzetím), dále 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a dále daň z přidaného hodnoty ve výši 21 % celkem 1 377,60 Kč z toho 7,32 % činí 671,95 Kč.