16 C 303/2022-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému dne [datum] částku ve výši 17 000 Kč v hotovosti, kterou se zavázal prostřednictvím 18 měsíčních splátek po 1 842 Kč vrátit a zaplatit úrok ve výši 16 149 Kč. Žalovaný nicméně tuto svou povinnost nesplnil, když splátky neplatil řádně a včas, neboť právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil toliko 8 522 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne [datum] pohledávku ve výši 8 478 Kč za žalovaným smluvně postoupila žalobkyni. Žalobkyně žalovaného následně dne [datum] předžalobně vyzvala k zaplacení dlužné částky, žalovaný však žalobkyni přesto nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci: právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] žalovanému částku 17 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se tuto částku zavázal vrátit spolu s 94,99 % úrokem, a to v celkové výši 33 149 Kč prostřednictvím 18 měsíčních splátek po 1 842 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanému zaslala předžalobní upomínku datovanou ke dni [datum], v níž jej vyzvala k zaplacení dlužné částky vyčíslené do výše 8 478 Kč nejpozději do [datum]. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle § 524 a § 657 zákona č. 40 /1964 Sb., občanského zákoníku. 6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce podle § 657 zákona č. 40 /1964 Sb., občanského zákoníku, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v hotovosti, které se žalovaný spolu s úrokem zavázal prostřednictvím splátkového kalendáře vrátit, avšak tuto svou povinnost nesplnil. Následně právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 524 zákona č. 40 /1964 Sb., občanského zákoníku pohledávku za žalovaným smluvně postoupila žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyní provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud I. výrokem tohoto rozsudku žalobkyni částku ve výši 8 478 Kč, jež představuje zbývající dlužnou jistinu půjčky, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od [datum], tj. ode dne následujícího po datu splatnosti stanoveného v předžalobní výzvě, do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.. 7. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 4 500 Kč za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 1 134 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 6 934 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.