16 C 64/2022-73 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel uzavřeli smlouvu o nájmu bytu č. B 101 o celkové výměře 42 m2 nacházející se v domě [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v obci [obec] v katastrálním území Libuš zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu. Uvedená smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, kdy nájemní vztah trval od [datum] do [datum]. Dle ustanovení článku III. smlouvy o nájmu je pronajímatel vyúčtovat zaplacené zálohy, vždy pozadu, nejméně 1x ročně na základě vyúčtování od dodavatelských společností a dle skutečné potřeby. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. o službách (dále jen zákon o službách) je poskytovatel služeb (pronajímatel) povinen na základě písemné žádosti příjemce služeb (zde nájemce) nejpozději do pěti měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb na náklady jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše zálohy za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona umožnit příjemci služeb, pořízení kopie podkladů. Současně je dále ustanovení § 7 odst. 1 zákona o službách stanoveno, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Vzhledem k tomu, že smlouva o nájmu neupravuje definici zúčtovacího období, tak se aplikuje dle definice s ustanovení dle § 2 písm. c) zákona o službách, kdy je zúčtovacím obdobím 12 kalendářních měsíců. Podle § 13 odst. 2 zákona o službách nájemci v případě prodlení pronajímatele z předložení vyúčtováním vzniká právo požadovat smluvní pokutu, kdy výše smluvní pokuty činí 50 Kč za každý započatý den prodlení. Žalovaný i přes opakované výzvy za rok 2018 žádné vyúčtování nepředložil, a proto je v prodlení od [datum], což ke dni vyhotovení předžalobní výzvy - to je [datum] - přestavuje celkem 979 dnů. Žalobkyně proto náleží za těchto 979 dnů z prodlení smluvní pokuta ve výši 38 950 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že strany si smluvně ujednali jakým způsobem, budou hrazeny poplatky za služby a následné vyúčtování. Vůle stran byla tedy zřejmá, že bude docházet vyúčtování služeb a skutečně jednou ročně vyúčtování docházelo. Pronajímatel ale nikdy nepředložil žádné vyúčtování služeb tak, aby odpovídalo zákonu. Mezi stranami bylo dohodnuto, že záloha na služby by měla činit 2 000 Kč, to vyplývá z inzerátu na předmětný byt. Tato částka se postupně zvyšovala, až na částku 3 200 Kč. I kdyby soud došel k závěru, že smlouva mezi účastníky nebyla platně sjednána, dle § 4 odst. 2 a 3 zákona o službách je uvedeno, jakým způsobem má být vyúčtování provedeno a na tento konkrétní případ by se nemělo vztahovat ustanovení § 9 zákona o službách, když z vůle stran v rozsáhlých ustanoveních předmětné nájemní smlouvy jasné vyplývá, že zde byla vůle vyúčtování provádět. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, přesto ničeho žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Žalovaný vždy řádně vyúčtování žalobkyni předkládal, pokud se jedná o vyúčtování za rok 2018 toto zaslal prostřednictvím elektronické pošty z dne [datum]. Za uvedené období vznikl žalovanému nárok na doplatek ve výši 1 196 Kč, tento byl ze strany žalobkyně uhrazen. Žalovaný pravidelně zasílal vyúčtování žalobkyni způsobem shora uvedeným, když taková byla praxe mezi stranami. Žalobkyně nikdy tímto způsobem zasílání vyúčtování neměla problém, nikdy žalovaného nežádala o jiný způsob předložení vyúčtování, ani nevyužívala svého zákonného práva nahlédnout do vyúčtování nákladů. Není pravdou, že by opakovaně žádala o předložení vyúčtování. I kdyby soud došel názoru, že vyúčtování předloženo žalovaným nebylo řádné, je žalovaný přesvědčen, že to tomu nelze přičítat k tíži. Uložení případné povinnosti uhradit žalobkyni smluvní pokutu by bylo v přímém rozporu se zásadami soukromého práva, kdyby se jednalo o uplatňování práva v rozporu dobrými mravy a též zjevně neužití práva, které nepoužívá právní ochrany. Žalovaný dále uvedl, že v nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné včetně částky na úhradu služeb související s užíváním bytové jednotky, toto bylo stanoveno jednou částkou, takže nebylo patrné, jaká částka připadla na nájemné a jaká připadá na služby. Žalovaný se domníval, že tento postup je správný, odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.6.2021 sp.zn. 26 Cdo 19/2021, kdy není možné případně takovéhoto stanovení částky nájemného a platby za služby paušální částkou z povahy věci předkládat vyúčtování neboť výše částky stanovená na zálohy není zjistitelná. Žalovaný je tak přesvědčen již s odkazem na výše uvedené rozhodnutí by měla být žaloba zamítnuta. Tento judikát odpovídá navíc ustanovení § 9 zákona [číslo] o službách, kde je uvedeno, pokud si nájemné a částku za služby dohodnou strany jako paušální částku, tak se služby nevyúčtovávají. Navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Dne [datum] uzavřeli žalovaný jako pronajímatel a žalobkyně nájemce nájemní smlouvu na byt č. B 101 o velikosti 42 m2, I. kategorie s příslušenstvím o celkové výměře 42 m2. Článek II. doba trvání nájmu byl tohoto znění:„ Nájemní smlouva se sjednává na dobu určitou od [datum] do [datum] neurčitou od dne [datum]“ Článek III. nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu zněl takto:„ Nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné ve výši Kč 12 000 (slovy: dvanáct tisíc korun) měsíčně. Smluvní strany se dohodly, že v nájemném jsou zahrnuty měsíční zálohy na úhradu služby spojené s užíváním bytu, tedy zejména zálohy na elektrickou energii, osvětlení společných prostor, vodné a stočné, odvoz domovního odpadu, úklid společných prostor, bytový fond oprav (dále jen zálohy). Zaplacené zálohy budou pronajímatelem vyúčtovány, vždy pozadu, nejméně 1x ročně na základě vyúčtování od dodavatelských společností a dle skutečné potřeby. Nájemce se zavazuje, že uhradí veškeré nedoplatky vzniklé za dobu trvání nájmu, na poskytovaných službách spojených s užíváním bytu, a to i v případě, že vyúčtování dojde až po skončení nájmu. Případný nedoplatek nebo přeplatek zjištěný při vyúčtování je splatný do 15ti dnů ode dne, kdy bylo vyúčtování doručeno nájemci. Dojde-li během trvání doby nájmu ke zvýšení cen, za které jsou služby spojené užívání bytu poskytované dodavatelskými společnostmi, smluvní strany se dohodnou na odpovídajícím zvýšení měsíčního nájemného. Pronajímatel je povinen nájemce na tuto skutečnost předem upozornit“. Součásti smlouvy byl i předávací protokol (důkaz: předmětná nájemní smlouva). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k předložení řádného vyúčtování služeb a energií (důkaz: předmětná výzva včetně dodejky). Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle ustanovení § 142 a dopisem ze dne [datum] (důkaz: předžalobní výzva spolu s podacím lístkem). 4. Ze shora provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: Z provedené dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Dne [datum] uzavřeli žalovaný jako pronajímatel a žalobkyně nájemce nájemní smlouvu na byt č. B 101 o velikosti 42 m2, I. kategorie s příslušenstvím o celkové výměře 42 m2. Článek II. doba trvání nájmu byl tohoto znění:„ Nájemní smlouva se sjednává na dobu určitou od [datum] do [datum] neurčitou od dne [datum]“ Článek III. nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu zněl takto:„ Nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné ve výši Kč 12 000 (slovy: dvanáct tisíc korun) měsíčně. Smluvní strany se dohodly, že v nájemném jsou zahrnuty měsíční zálohy na úhradu služby spojené s užíváním bytu, tedy zejména zálohy na elektrickou energii, osvětlení společných prostor, vodné a stočné, odvoz domovního odpadu, úklid společných prostor, bytový fond oprav (dále jen zálohy). Zaplacené zálohy budou pronajímatelem vyúčtovány, vždy pozadu, nejméně 1x ročně na základě vyúčtování od dodavatelských společností a dle skutečné potřeby. Nájemce se zavazuje, že uhradí veškeré nedoplatky vzniklé za dobu trvání nájmu, na poskytovaných službách spojených s užíváním bytu, a to i v případě, že vyúčtování dojde až po skončení nájmu. Případný nedoplatek nebo přeplatek zjištěný při vyúčtování je splatný do 15ti dnů ode dne, kdy bylo vyúčtování doručeno nájemci. Dojde-li během trvání doby nájmu ke zvýšení cen, za které jsou služby spojené užívání bytu poskytované dodavatelskými společnostmi, smluvní strany se dohodnou na odpovídajícím zvýšení měsíčního nájemného. Pronajímatel je povinen nájemce na tuto skutečnost předem upozornit“. Součásti smlouvy byl i předávací protokol. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k předložení řádného vyúčtování služeb a energií. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle ustanovení § 142 a dopisem ze dne [datum]. 5. Soud nepřipustil žalobkyní navržený důkaz, a to svědeckou vypovědí