18 C 180/2022-14 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 3 570 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že tato částka představuje hodnotu elektrické energie, kterou žalobkyně dodávala žalované na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum] do odběrného místa žalované na adrese [adresa]. Žalobkyně fakturovala žalované za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] splatnou [datum] částku 3 937 Kč, z čehož žalovaná zaplatila jen 367 Kč a k úhradě zbývá tak 3 570 Kč. Do dnešního dne žalovaná tento svůj dluh ani přes opakované výzvy neuhradila. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Smlouva o dodávce elektřiny byla uzavřena mezi účastníky dne [datum]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu žalované do odběrného místa na adrese [adresa]. Z faktury [číslo] bylo dále zjištěno, že žalobkyně žalované fakturovala částku 3 937 Kč splatnou dne [datum] a vykázala údaje o stavu elektroměru. Žalovaná do dnešního dne dluh ve výši 3 570 Kč ani přes upomínku neuhradila. 6. Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 7. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny. Žalobkyně dodala žalované elektřinu, cenu za tuto elektřinu žalované vyfakturovala, žalovaná však za ni nezaplatila, ačkoliv byla žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzývána. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni uvedenou částku spolu s úroky z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti faktury. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 300 Kč dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.